Při výčtu zlomových okamžiků lidstva nesmíme zapomenout ani na knihtisk, který zásadním způsobem ovlivnil světové dějiny, a to ze zcela prostého důvodu. Než totiž něco vyryjete do kamene, nebo napíšete ručně, chvíli to trvá.

Nedej bože, kdybyste to měli stokrát přepisovat. Johannes Gutenberg se svým vynálezem tisku s pohyblivými typy otevřel brány k masovému šíření vědomostí a informací, čímž navždy proměnil společnost.

Od dřevorytů k pohyblivým literám: Dlouhá cesta k efektivitě

Tak tomu bylo i ve starověkém Římě, kde písaři stovky hodin přepisovali a opisovali nejrůznější texty, často v klášterních skriptoriích.

Každá kopie byla jedinečným uměleckým dílem, ale zároveň nesmírně drahým a časově náročným procesem, což omezovalo dostupnost knih a vzdělání pouze pro úzkou elitu. Ovšem už jen za několik století Číňané dokázali, že si poradí i s takovou lapálií.

V 7. století našeho letopočtu v Číně vynalezli deskový tisk, jehož princip byl stejně prostý jako u bramborových razítek, se kterými si dnes hrají děti. Do dřevěné desky se vyryl celý text nebo obrázek, deska se natřela inkoustem a otiskla na papír.

Tato metoda byla sice efektivnější než ruční přepisování, ale stále náročná na výrobu každé desky. Do Evropy dorazil deskový tisk až kolem roku 1300, používal se pro zdobení textilií a později i pro tisk obrázků a krátkých náboženských textů.

Podle jedné teorie se Evropané naučili této technologii od misionářů, kteří ji odpozorovali v Číně.

Jedná se ale jen o pouhé dohady, protože věrohodné důkazy stále chybí. Stránka, vytištěná pomocí deskového tisku, byla v podstatě kopií ručně vyřezaného obrazu. Aby bylo možno vytisknout nějaký text, museli nejprve dřevorytci tento text do dřeva vyrýt.

Bylo to namáhavé, časově náročné a podle všeho i nepřesné, což volalo po efektivnějším řešení.

Gutenbergův génius a finanční nesnáze

Až někdy okolo roku 1445 přišel Johannes Gutenberg (1400–1468) se zásadním vylepšením metody tisku – tiskařský lis, který vycházel z vinařského lisu, doplnil o rozebíratelnou předlohu.

Na připravenou mřížku totiž vedle sebe sázel jednotlivé litery, odlité z kovu. Každá litera byla samostatným typem, což umožňovalo jejich opakované použití a libovolné sestavování do různých textů.

Jednalo se o další z jeho experimentů, kdy hledal, jak využít nové technologie k vydělání peněz. Z jeho dosavadních experimentů mu ale zbyly pouze zkušenosti a dluhy.

Gutenberg měl však tentokrát štěstí. V roce 1448 si od svého švagra půjčil větší obnos peněz a patrně díky tomu se mu kolem roku 1450 podařilo vybudovat fungující tiskařskou dílnu v Mohuči.

Na další provoz to ale zřejmě nestačilo, protože si záhy půjčil ještě 800 guldenů od bohatého mecenáše Johanna Fusta. Tyto půjčky, ačkoliv mu umožnily realizovat jeho vizi, se nakonec staly osudnými pro jeho osobní finanční situaci.

Zrození Gutenbergovy Bible a revoluce ve vzdělání

Další čtyři roky byly pro Gutenberga i jeho spolupracovníky opravdu náročné. Odlévali písmenka z olova a dalších kovů, vytvářeli šablony pro sazbu a sázeli písmena do sazebnice, přičemž museli dbát na dokonalou přesnost a rovnoměrnost tisku.

V té době už měli patrně nějaké zakázky, nejspíš se jednalo o tisk různých výukových a mravokárných letáků, kalendářů a náboženských textů, které pomáhaly financovat jejich hlavní projekt. Zároveň se Gutenberg s obrovskou pečlivostí věnoval tisku Bible.

V roce 1454 byla první tištěná kniha na světě – Gutenbergova Bible – dokončena. Byla pochopitelně provedena v latině a zdobená ručně malovanými iluminacemi, které jí dodávaly vzhled tradičních rukopisů.

V dílně na dvoře Humbrecht v Mohuči bylo vytištěno asi 180 exemplářů, z toho 140 na papíru a 40 na vzácném pergamenu. Je téměř k neuvěření, že se do dnešních dob zachovalo 59 svazků, které jsou dnes považovány za jedny z nejcennějších knih na světě.

Vzhled a kvalita Gutenbergovy Bible byly tak výjimečné, že mnozí ji pokládali za zázrak, nebo dokonce za dílo ďábla, jelikož se zdála být příliš dokonalá na to, aby ji vytvořil člověk.

Hořký konec vynálezce a nezastavitelný pokrok

Je smutnou ironií osudu, že po nějakém čase Gutenberga jeho mecenáš zažaloval za špatné hospodaření s jeho penězi, a že spor vyhrál. Johann Fust si přisvojil Gutenbergovu dílnu a vybavení, což pro vynálezce knihtisku znamenalo osobní bankrot a hořký konec.

Gutenberg tak zkrachoval a patrně odešel jako společník do některé z tiskařských dílen, kde pokračoval v práci, ale již bez přímého vlastnictví své revoluční technologie.

Jeho vynález se ale šířil rychle dál, a to i do Čech, kde byla v roce 1470 vytištěna Kronika trojánská, první tištěná kniha v českém jazyce. Protože pokrok nelze zastavit, tištěné knihy se záhy rozšířily po celé Evropě.

Díky nim bylo vzdělání dostupnější pro širší vrstvy obyvatelstva, což vedlo k výraznému nárůstu gramotnosti a rozvoji renesance a reformace.

Když se zrodily i tištěné noviny, dozvěděli se lidé velmi rychle, když se někde něco zajímavého stalo, což položilo základy moderní žurnalistiky a veřejné diskuse.

Gutenberg tak svým vynálezem zcela změnil ráz našeho světa, inicioval informační revoluci a položil základy pro éru masové komunikace.

Johannes Gutenberg a jeho vynález knihtisku s pohyblivými typy představují jeden z nejvýznamnějších okamžiků v dějinách lidstva.

Navzdory osobním tragédiím a finančnímu krachu, které ho potkaly, jeho práce navždy změnila způsob, jakým lidstvo sdílí a uchovává informace.

Knihtisk otevřel cestu k masovému vzdělání, šíření vědeckých poznatků a rozvoji literatury, a položil tak základy pro moderní informační společnost.