První kroky Neila Armstronga po měsíčním povrchu byly možná největší událostí v lidských dějinách. Stalo se tak 20. července 1969.

Armstrong tento emotivní okamžik ještě umocnil známou větou: „Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo.“  Tedy, tak to chtěl říct původně. První muž na Měsíci se však snad z nervozity poněkud přeřekl.

Aby věta byla vyřčena správně, měla znít takto: „One small step for a man. One giant leap for mankind.“ Armstrong ale „vypustil“ neurčitý člen „a“ před slovíčkem „man“.

Tím se gramatický význam celého výroku změnil. Když se totiž v angličtině použije „man“ bez členu, jeho význam je stejný jako slovo „mankind“, tedy lidstvo. Celkově by tak věta nedávala moc velký smysl. Americký astronaut tedy vlastně řekl:

„Malý krok pro lidstvo. Obrovský skok pro lidstvo.“

Mimochodem, podobně se přeřekl i americký prezident John Kennedy, který stál na počátku celého programu Apollo.

V roce 1963 přednesl v Berlíně slavný projev namířený proti berlínské zdi, který zakončil slovy „Ich bin ein Berliner.“, tedy prohlásil se Berlíňanem.

Pravda, slovo Berliner označuje obyvatele německé metropole. Ale pokud se do věty přidá neurčitý člen ein, z Berlíňana se stane kulaté, cukrem posypané pečivo plněné marmeládou. Prezident tedy o sobě řekl, že je vlastně kobliha…