Bouřky odjakživa budily v lidech úžas i hluboký respekt. Představte si sílu, která dokáže spálit orgány za zlomek vteřiny, a přesto je opředena tajemnými jevy, jež dodnes fascinují vědce.

Ponořte se do světa blesků, kulových blesků a Eliášových ohňů, a zjistěte, jak se dávné obavy proměňovaly v moderní poznání tohoto dechberoucího fenoménu.

Fenomén

Blesk spálí orgány za zlomek vteřiny

Bouřky v lidech vždy vyvolávaly úžas i nesmírný strach. Fotografie, zachycující masivní bouřku nad australskou Canberrou, jasně ukazuje, jakou sílu ve skutečnosti má.

Blesk každý rok zabije desítky lidí a další stovky zraní. Bouřku navíc mohou doprovázet různé tajemné jevy.

V dávné historii byla bouřka považována za projev bohů nebo mocných duchů. Například jihoameričtí Inkové těmto nadzemským bytostem neváhali obětovat své děti.

Nechali je na speciálně připravených plošinách, a když do nich udeřil blesk, bylo to považováno za dobré znamení.

V našich končinách se bouřek lidé obávali a snažili se před nimi chránit pomocí modliteb k Panně Marii nebo ke svatému Florianovi, což byl patron hasičů. Svá obydlí si zaopatřovali svěcenou vodou, svatými obrázky nebo speciálními bylinami.

Ochrana to byla chatrná, ale posloužila pro lepší pocit. Dnes už máme účinnější metody, jak se před ničivými blesky chránit. Přesto i v současnosti bouřky představují velké nebezpečí.

Kulový blesk není mýtus

Požáry v přírodě nebo lidských obydlí, zranění či přímo smrt po zásahu bleskem – takových případů je ročně celá řada. Bouřkové mraky vznikají nejčastěji v létě, kdy je vzduch nad zemským povrchem značně zahřátý.

Blesky jsou pak projevem energie, která v mracích vznikne, a vznikají tak, že se o sebe vzájemně třou zdejší proudící vodní kapky, a tím se elektrizují. Délka blesku mezi mrakem a zemí se pohybuje v průměru okolo 2–3 kilometrů.

Blesk může mít různé tvary, nejčastější je jednoduchá klikatá čára, ale objevují se i blesky rozvětvené nebo perlové, které jsou tvořeny jednotlivými svítícími body. Bouřku ale mohou doprovázet i tajemnější jevy.

Jedním z nich je kulový blesk, který má podobu zářící koule. Může mít velikost hrášku, nebo i průměr několika metrů, a zatímco někdy se pohybuje, jindy zůstává na místě.

Tento úkaz zatím nebyl spolehlivě vysvětlen, víme však, že i kulový blesk dokáže zabíjet. Podstatně přívětivější je pak Eliášův oheň, který je v podstatě neškodný.

Projevuje se jako namodralý nebo nafialovělý výboj na vyvýšených místech a je doprovázen praskavým zvukem.

Co napáchá blesk v těle?

Pravděpodobnost toho, že do vás udeří blesk, je asi jedna ku třem milionům, tedy docela mizivá. Co vás ale čeká, když se tak stane?

Nejohroženějším orgánem v těle je při zásahu bleskem srdce. Právě jeho zástava je v těchto případech i nejčastější příčinou úmrtí. Ohrožena je ale i kůže.

Blesk má pětkrát vyšší teplotu než povrch Slunce, může dosahovat až 30 tisíc stupňů Celsia. Tělem projede v desetinách až tisícinách vteřiny a způsobuje postižení nervů, někdy i bezvědomí.

Mezi další následky patří ztráta paměti, poruchy zraku a sluchu, popálená kůže a někdy i vážné popáleninové poškození orgánů. Na kůži se může objevit popálení ve tvaru blesku. Zásah v průměru přežije 70 % lidí, ti ovšem mívají trvalé následky.

Bouřky jsou fascinujícím projevem přírodní síly, která si zaslouží náš respekt. I když moderní věda dokáže vysvětlit mnoho z jejích projevů, jako je vznik blesků a jejich dopad na lidské tělo, některé jevy, jako je kulový blesk, stále zůstávají záhadou.

Od dávných rituálů Inků po dnešní varování před bouřkami se lidstvo neustále snaží vyrovnat s tímto mocným fenoménem. Pamatujte, že ačkoliv je pravděpodobnost zásahu bleskem nízká, je vždy důležité brát bouřky vážně a dodržovat bezpečnostní opatření.

Příroda nám neustále připomíná svou nekonečnou sílu a krásu, i když je někdy děsivá.

Jak se chovat při bouřce?

Když vás venku zastihne bouřka, základem je ukrýt se někde uvnitř budovy nebo vozidla s kovovou střechou.

Nezůstávejte na vyvýšených místech ani ve/na vodních plochách. Nejčastěji blesk udeří do osob, plavících se na malých lodích bez kajuty.

Neschovávejte se pod osamělé stromy nebo sloupy, když není jiná možnost, využijte hustý les, nízký porost nebo úzké údolí.

Pokud jste na otevřeném prostranství a není se kde schovat, neutíkejte. Nejbezpečnější je přečkat bouřku v podřepu s nohama i rukama u sebe. Pokud jste ve skupině, rozdělte se.

Při bouřce se vyvarujte přenášení kovových předmětů, telefonování nebo používání elektrických spotřebičů.

Věděli jste, že… Je-li bouřka vzdálená jeden kilometr, hrom uslyšíme zhruba za tři vteřiny po spatření blesku.

Věděli jste, že … nejnebezpečnější je bouřka vzdálená méně než tři kilometry, odborníci však doporučují zůstat v úkrytu až do doby, než bude alespoň deset kilometrů daleko.