Bolesti břicha, hlavy, problémy se zažívání, bušení srdce či nemožnost se nadechnout. Za těmito fyzickými obtížemi může stát pochroumaná psychika. Co je spouštěčem psychosomatických onemocnění?
Pojem psychosomatika pochází z dob starého Řecka, kdy popisuje vazby mezi duší (psyché) a tělem (soma). Jejím hlavním úkolem je zkoumat vztah mezi nimi, tedy jaký má psychika vliv na naše tělo.
Jistě každý z nás zažil, že když nás někdy něco bolelo, neměli jsme úplně nejlepší náladu. Stejně to funguje i opačně. Když dlouhodobě přepínáme svoje síly a neřešíme svoje problémy, projevuje se to i na našem zdraví.
Co člověk, to unikát
Každý z nás je jiný. Lišíme se povahou, různými zájmy, vlastnostmi nebo schopnostmi. Na světě se tak nenajdou dva stejní lidé. Na druhou stranu existují lidé s určitými osobnostními rysy, jejichž vlivem jsou náchylnější i k psychosomatickým onemocněním.
Podle odborníků se jen naše tělo snaží chránit tím, že na problémy upozorňuje fyzickými příznaky.
Už dost!
Tělo nám tak naznačuje, že bychom měli zvolnit a šetřit se nejen po fyzické stránce, ale především po té psychické. Pokud tato varování neustále ignorujeme, mohou tyto potíže přerůst až do chronické podoby, čímž se postupně zdravotní stav jen zhoršuje.
A to je problém dnešní uspěchané doby, kdy lidé svoje potíže podceňují, nebo si je vůbec nepřipouštějí.
Jak k tomu dojde?
Na úplném počátku vše vypadá celkem nevině. Stačí ale trochu stresu, nedostatek spánku nebo problémy v rodině či ve vztazích. Při prvních obtížích se tak dá jen těžko rozpoznat, že se jedná o psychiku.
Když pak tito lidé navštíví lékaře, velmi často se setkávají s tím, že jim nevěnuje patřičnou pozornost.
Vážné problémy
Nejčastěji se jedná o lehké formy onemocnění, jakými je například angína, kašel nebo ekzém, může dojít ale i k mnohem závažnějším chorobám. Nezpracované stresy mohou vyvolat žaludeční vředy, průjmy nebo trávicí potíže.
Stejně tak mají tito lidé problémy se spánkem. V horších případech se při dlouhodobém stresu může objevit cukrovka, poruchy štítné žlázy, či dokonce vznik zhoubných nádorů.
Fyzicky vám nic není
Lékaři se totiž soustředí hlavně na léčbu příznaků, a to i v případě, že se jim nedaří najít příčinu obtíží. Když pak testy neprokážou žádnou nemoc, připadají si tito lidé jako hypochondři, kterým nikdo nevěří. Oni přitom skutečně trpí.
Pro léčení je tak nezbytné se zajímat se o všechny aspekty jeho života, v jaké osobní situaci se tento člověk momentálně nachází, jaké zažívá psychické vypětí a zda nemá nějaké trauma z minulosti.
Změna životního stylu
Léčba tak spočívá hlavně v motivaci, aby nemocný člověk úplně změnil svůj dosavadní životní styl, což spočívá hlavně ve fyzické a psychické relaxaci a hledání zdrojů všech problémů.
Například pokud se nachází příčina ve složitém rodinném zázemí, může být cestou rodinná terapie. Velmi podstatnou částí terapie je také přiměřený pohyb, vyvážená strava a schopnost odpočívat.
Strach jako příklad
Stačí si uvědomit, jak naše tělo reaguje, když máme strach. Sevře se nám žaludek a vyplaví hormony, které začnou ovládat celý náš organismus.
Zbystří se také pozornost, zrychlí se dech a tep srdce, které se snaží zásobovat svaly nedostatkem krve, kyslíku a potřebné energie. Nejlépe to můžeme pochopit na lidových rčeních, když říkáme:
nemůžu to spolknout, obrací se mi z toho žaludek, zlomil mi srdce nebo praskne mi z toho hlava.
Problém hlavně u dětí
Nejvíce se psychosomatické problémy projevují u dětí. Poznají se hlavně podle příznaků, jelikož všechna odborná vyšetření bývají negativní.
Tyto příznaky se projevují hlavně bolestmi břicha, hlavy, průjmem, bušením srdce nebo pocitem dušení či pálením a svěděním kůže. Příčinou mohou být konfliktní vztahy v rodině či v kolektivu ostatních dětí.
Angína jako pocit křivdy
Jako příklad se dá uvést případ chlapce, kterému se neustále vracela angína. Měl hodně zaměstnanou matku, která ho už tak často nehladila a přestala s ním mít důvěrný vztah. Myslela, že už je na to velký a tyto věci ve svém věku nepotřebuje.
Chlapec ale měl pocit křivdy, až se mu chronicky svíralo hrdlo. Kvůli horšímu prokrvení sliznice v krku byl tak náchylnější k infekcím. Paradoxně nezabraly léky, ale změna v přístupu matky.
BOX: Psychosomatické problémy, projevující se na orgánech těla
Oči – odmítnutí pohlédnout pravdě do očí
Krk – problém vyjadřovat vlastní pocity, které se projevují staženým hrdlem, škrábáním v krku nebo angínami.
Ruce – na nich se projevuje obava z kontaktu s okolním světem a komunikace s cizími lidmi
Žaludek – strach ze společenského zavržení
Břicho – signalizuje strach o život
