Moravský markrabě Vladislav Jindřich zve roku 1213 na severomoravské území německé kolonisty. Domácích obyvatel má bohužel nedostatek a chce zde založit nové město, aby z něj měl zisk.

Moravský markrabě Vladislav Jindřich (asi 1160/1165–1222), bratr českého krále Přemysla Otakara I. (1155–1230), si uvědomuje, že na severu Moravy je hodně půdy, která leží ladem.

Chce ji obdělávat a také chce začít těžit zdejší ložiska stříbra a železné rudy. Na místo původní slovanské osady z 9. století, jejímž zakladatelem se stal jistý Unik nebo Uniš, proto zve kolonisty.

Dětřicha, nejschopnějšího z nich, si vybere za zakladatele města a dá mu úřad rychtáře.

Nájem se platí obilím

„Každý osadník si může v Uničově zabrat půdu, kterou dokáže v příštích třiceti letech obdělat,“ nabízí Dětřich německým kolonistům a ti se nedají dvakrát pobízet. Za pronajatou půdu ale platí jejímu majiteli.

Pozemek na postavení domu stojí ročně šest denárů (za jeden denár se dá koupit 50 vajec), Za lán pole o rozloze 18 hektarů vysází 60 denárů za rok a k nim musí přidat ještě 93 litrů velký korec žita, pšenice a ječmene.

Král potvrzuje práva

„Přemysl Otakar I., král český, potvrzuje městu Uničovu svobody, které mu dal před deseti lety moravský markrabě Vladislav,“ popisuje současný český historik Bohdan Kaňák obsah listiny, kterou v roce 1223 opatřuje v Brně pečetí Přemysl Otakar I. „Je to nejstarší listina u nás, která pojednává o založení města,“ říká současný historik Tomáš Soušek.

Pojmenovali se podle psa?

5. srpna 1234 potvrzuje moravský markrabě Přemysl (1209–1239), syn českého krále Přemysla Otakara I., Uničovu jeho práva. Tady už najdeme jméno Uničov, které vzniklo od zakladatele staré osady.

„Pojmenovali se podle psů,“ říkají ale němečtí osadníci, kteří si vytvoří pověst o Hundshofu, psím dvoře, který se tu nacházel. Z něj si podle nich odvodili Slované Hunčov.

Ani sami Němci ale tomuhle vysvětlení nevěří a v otázce původu názvu sázejí spíše na hornický výraz hunt (důlní vozík).