Dostat se do vesmíru je dětským snem mnoha lidí. Ovšem ten se často rozplyne v náročných požadavcích na to, co musí kosmonaut splnit, aby byl vůbec zařazen do výcviku. Náročná příprava je pak druhou překážkou na cestě ke splnění si snu. Jak probíhá výběr a výcvik kosmonautů?
Budoucí kosmonaut musí být zcela zdravý a mít i uspokojivou anamnézu. Je to jeden z hlavních požadavků, které musí kandidát splnit.
Pro zhodnocení funkčnosti jeho pohybového a vestibulárního (rovnovážného) ústrojí i kardiovaskulárního systému se používají testy na centrifuze, rotujících křesel, v přetlakových komorách i samotných modelech vesmírných lodí.Astronauti také musí mít přehled o tom, kde je jaký orgán v těle uložen a jak lidský organismus funguje, aby v případě zdravotních problémů byli schopni popsat řídicímu středisku na Zemi, co přesně je trápí. Jen tak mohou být správně instruováni, jak neduh léčit.
Vliv pobytu ve vesmíru na zdraví
Při startu a přistání potrápí kosmonauty přetížení, působí na ně síly až o velikosti 5G. To je jako by člověk za normálních okolností vážící 70 kg najednou vážil 350 kg. Ve vesmíru působí na posádku stav beztíže.
V důsledku absence gravitace kosmonauti „vyrostou“ o 2–3 cm. Zároveň jim ale ubývá kostní hmota, a to tempem až 1,5 % za měsíc, atrofují jim také svaly. Proto musí při dlouhodobých letech denně alespoň 2,5 hodiny cvičit, před návratem ještě více.
Hromadění tekutin a otoky
Problémem je také přesun tekutin v těle. Voda netažená gravitací dolů se přesouvá do horní poloviny těla a způsobuje její otoky, kosmonauti proto musejí nosit speciální kompresní obleky.
Největším strašákem, který trápí až polovinu astronautů, zejména v prvních několika dnech pobytu v kosmu, je tak zvaný Space Adaptation Syndrom (syndrom adaptace na stav beztíže).
Podobá se mořské nemoci, takže kosmonauta postihuje nevolnost, zvracení a bolest hlavy, dezorientace či oční klamy.
Fyzické předpoklady
věk mezi 27 a 37 lety
výška 153 až 190 cm
normální váha
manuální zručnost a obratnost
zraková ostrost, ale brýle jsou povoleny
Psychické zdraví
dobrá paměť a soustředění
výborná prostorová orientace
motivovanost a flexibilita
emoční stabilita a nízká úroveň agresivity
empatie, mezikulturní týmová práce, komunikace
schopnost velení
Požadavky na kvalifikaci
NASA: bakalářský titul v oboru inženýrství, biologie, fyziky, informatiky nebo matematiky, 3 roky související praxe, nebo 1000 hodin ve funkci velícího pilota na proudových letadlech
EASA: perfektní znalost angličtiny, vysokoškolský titul v přírodních vědách, technických oborech (inženýrství) nebo medicíně plus tři roky postgraduální praxe, letecká kvalifikace vítána
