Domů     Kdo objevil Velikonoční ostrov?
Kdo objevil Velikonoční ostrov?
4.12.2023

Do všudypřítomného štěbetání ptáků v subtropickém pralese se prvně ozvou lidské hlasy. A tak, zatímco u nás vládne přemyslovský kníže Spytihněv I. (asi 875–915), začíná kolem roku 1200 daleko v Pacifiku pozvolná kolonizace ostrůvku o rozloze 163 km².

Připomíná ráj na zemi. Stabilní klima, teplota slabě nad 20 stupňů Celsia, o chlup méně srážek, než na dalších tichomořských ostrovech. Nežije tu jediný had a savce sem omylem dovezou až lidé – jde o krysy. Výprava přes oceán má sebou totiž jinak jen slepice.

Kdy přirazí ke břehům první loďky, nevíme. Najdou se teorie, podle kterých již roku 300, ve většině knih najdete dataci umístěnou někam mezi roky 700 až 900. Ovšem novější důkazy z radiokarbonového datování osídlení umisťují až k roku 1200.

Svého času je to tu ráj na zemi. Kdo ho ale objevil? Foto: Pixabay
Svého času je to tu ráj na zemi. Kdo ho ale objevil? Foto: Pixabay

Z pohledu evropské historie ovšem Polynésané patří již ke stálým obyvatelům a za objevitele Velikonočního ostrova je považován… A zde stojíme na tenkém ledě.

Jisté je, že o Velikonoční neděli roku 1722 zakotví u sopečného ostrůvku tři lodě výpravy nizozemského admirála Jacoba Roggeveena (1659–1729). Když se první z domorodců osmělí k návštěvě jedné z lodí, vrací se zpět s dárky. To spustí lavinu.

Námořníci brzy zjišťují, že malé prezenty místním nestačí a na lodích kradou, co je napadne. Situace eskaluje až ve střelbu, po které zůstává ležet v kaluži krve několik místních. Od Roggeveena víme, že v tu chvíli žije na ostrově maximálně 3000 lidí.

Admirál se stane prvním Evropanem, který sem vstoupí. Ví ale o ostrovu jako první? Ne. Kdo je tedy jeho objevitelem?

Alvaro de Mendaña de Neyra, objevitel Šalomounových ostrovů a nové cesty v podrovníkovém Tichém oceánu. Foto: CC - volné dílo
Alvaro de Mendaña de Neyra, objevitel Šalomounových ostrovů a nové cesty v podrovníkovém Tichém oceánu. Foto: CC – volné dílo

Co objevil proslulý bukanýr?

Píše se rok biskup 1567. Biskup Jednoty bratrské Jan Blahoslav (1523–1571) vydává svou slavnou Filipiku proti misomusům a španělský mořeplavec Álvaro de Mendaña de Neira (1542–1595) – mimo jiné objevitel Šalomounových ostrovů – zřejmě spatří Velikonoční ostrov.

Byl by tak prvním Evropanem, který si ho všimne. Alespoň tak vám to každý potvrdí ve Španělsku.

Většina Angličanů má zase za to, že objevitelem ostrova je anglický bukanýr Edward Davis, který ho má spatřit roku 1687. Poloha je ovšem tak vágní, že mohlo jít o zcela jiný kus země…

Foto: Pixabay a CC
reklama
Související články
Záhady a tajemství
Skotská záhada: Na prastarých kamenech je znázorněno neznámé zvíře
V předkřesťanských dobách obývali dnešní Skotsko, tehdy jedno z nejodlehlejších a nejizolovanějších míst Evropy, Piktové. Ti po sobě zanechali kamenné stély, na které zachycovali vše, co pro ně mělo nějaký význam, a to včetně zvířete, jehož identita je pro vědce dodnes záhadou… O Piktech se soudí, že byli z části keltským etnikem, které obývalo sever Británie už na […]
Záhady a tajemství
Posmrtný život se odehrává před smrtí
Téměř 80 procent lidí věří v nějakou formu posmrtného života. Většinou na základě zážitků těch, kteří přežili klinickou smrt. Přiživuje je řada esoterických a duchařských knih i pochybných webových stránek. Ty však často neříkají celou pravdu nebo zamlčují to, co se do obrazu úžasného posmrtného života nehodí. Věda už má navíc pro tzv. prožitky blízké […]
Záhady a tajemství
Zázrak v Zeitounu: Pannu Marii vyhlížely statisíce lidí
Něco takového svět v uplynulých dvou tisíci letech křesťanské historie nezažil. V káhirské čtvrti Zeitoun v Egyptě se po tři roky zjevovala Panna Marie. Zázrak se odehrával přímo na rušné ulici opakovaně několik let, a to před zraky tisíců a tisíců lidí. Údajně jej zachytili fotografové i kamery, komentovali ho politici. Církev byla zdrženlivá, vědecká […]
Záhady a tajemství
Skalní hádanka uprostřed pouště: Stojí za ní příroda, ufoni nebo naši předci?
Kraji vládne večerní ticho, na obloze se však jasně rozzáří světlo, které se neustále přibližuje. Futuristicky vyhlížející stroj přistává na písčité půdě. Dveře létajícího talíře se otevírají, vyběhne podsaditý mužíček, zamíří zbraní na nedaleký kámen a vypálí. Když zjistí, co způsobil, bere nohy na ramena! Nejde o film, ale o jednu z konspiračních teorií vzniku kamene […]
reklama
historie
Slazení v historii: Evropu zaplavil levný americký cukr
Zastánci zdravé výživy ho prudce odsuzují. Přehánět byste to s ním rozhodně neměli. Odkdy se u nás začalo sladit cukrem. Jaká sladidla se používala předtím? A odkdy známe řepný cukr? Mezi nejstarší sladidla u nás patřil med, ovoce, ale třeba i šťáva z mízy stromů či sušená řepa nebo mrkev, jež se také vyznačují sladkou chutí. „Ve […]
Napoleona I. Bonaparta se bál i papež
První konzul Francie Napoleon Bonaparte se bojí o svůj život. 18. května 1804 proto přiměje senát, aby ho jmenoval císařem. Dědičným následnictvím trůnu chce zmařit pokusy případných atentátníků. Pozice Napoleon Bonaparte (1769–1821) tehdy není nijak silná, a to ani ve vlastní rodině. Matka Letizia (1750–1836) se na syna naštve. Vadí jí, že z rodiny vylučuje své […]
Rudolf Habsburský donutil Přemysla Otakara II., aby se vzdal Chebska
Sňatkem s mnohem starší Markétou spadlo v roce 1252 budoucího českému králi Přemyslu Otakarovi II. do klína babenberské dědictví – Rakousy. Po smrti svého otce Václava I. (1205–1253) se ale králi Přemysl Otakar II. (kolem r. 1233–1278) kvůli rakouským zemím utká s uherským králem Bélou IV. (1206–1270). Drancování území zastaví až papež Inocenc IV. (asi 1195–1254) a […]
Rakousko postavil na nohy z bankrotu Vídeňský kongres
Za Marie Terezie prý habsburská říše zažila obrovskou inflaci. Došlo dokonce ke státnímu bankrotu. Papírové bankovky se u nás poprvé objevují v roce 1762 za vlády rakouské panovnice Marie Terezie. Ta provádí reformu celého peněžního systému, jejíž součástí se stává také vydání tzv. bankocetlí. Rakouská panovnice Marie Terezie (1717–1780) zavádí takzvané bankocetle. Nové papírové bankovky vydává […]
reklama
historie
Co jsme zdědili po neandertálcích?
Neandertálci jsou jedinou rasou podobnou lidem, která se na Zemi vyvinula. Nějakou dobu s námi sdíleli životní prostor a potom vyhynuli. I když oni sami zmizeli, neztratili se z povrchu Země úplně. Zanechali po sobě totiž otisk přímo v našem těle. Neandertálská DNA je součástí dědičné informace, kterou si neseme ve svých buňkách. Dnes už […]
Staroegyptský Seneb: Malý vrůst? O to strmější kariéra!
Když se po náročném porodu konečně rozezní novorozenecký pláč, má vyčerpaná matka na mysli jediné jméno: Seneb (?–2528 př. n. l.), což znamená zdravý. A dítko zdravé je – jen neroste podle očekávání. Ve starověkém Egyptě to ale není na škodu.   Archeologové dodnes žasnou nad zastoupením význačných osob s nanismem. Když německý archeolog Hermann […]
Odkdy jezdíme autem a kde se vůbec vzalo?
Když vlámský jezuita a misionář Ferdinand Verbiest vyrobí kolem roku 1672 pro čínského císaře Kchang-siho asi 65 centimetrů dlouhý, plně funkční model vozítka na parní pohon, asi netuší, že právě položil základy vynálezu, který způsobí v lidské civilizaci doslova revoluci. Do výtvoru Ferdinanda Verbiesta (1623–1688) by se nenasoukal ani ten sebemenší řidič, a tak si […]
Papež Alexandr VI.: Kvůli zvolení vraždí
Je krátce před půlnocí z 10. na 11. srpna 1492. Po dlouhé volbě mají kardinálové konečně jasno – novým papežem se stává Alexandr VI. ( 1431–1503), vlastním jménem Rodrigo Borgia. Z konkláve odcházejí mnozí s příslibem pohádkového bohatství. Jeden z největších intrikánů totiž využívá veškerých svých kontaktů a peněz, aby se stal dalším papežem. Kličkuje a ničeho se […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
BRNĚNSKÝ AMPER
epochanacestach.cz
BRNĚNSKÝ AMPER
Na brněnském Výstavišti uskuteční 30. ročník veletrhu AMPER – největší mezinárodní veletrh elektrotechniky, energetiky, automatizace, komunikace, osvětlení a zabezpečení v ČR a na Slovensku. Veletrh Amper se stal tradičním symbolem inovací, spolupráce a rozvoje elektrotechnického průmyslu. 30. výročí představuje nejen důležitý milník v historii veletrhu AMPER, ale svědčí také o jeho přínosu pro odvětví elektrotechniky.
Osvěžující zeleninový salát
tisicereceptu.cz
Osvěžující zeleninový salát
Lehký zeleninový salát vám jistě přijde vhod, navíc jej vykouzlíte pouze během necelé půlhodinky. Ingredience 1 květák 2 rajčata 1 červená cibule salátová okurka malé mozarellky 150 ml bílé
Nejzáhadnější stavby v hlubinách: Dokazují existenci neznámé civilizace?
enigmaplus.cz
Nejzáhadnější stavby v hlubinách: Dokazují existenci neznámé civilizace?
Pokud bychom hledali na naší planetě místa, která stále unikají prozkoumání a zmapování, byly by to hlavně hlubiny oceánů. Právě tam čekají objevy, které stále nedokážeme jednoznačně zařadit a popsat.
Prožili jsme nejstrašnější noc našeho života
skutecnepribehy.cz
Prožili jsme nejstrašnější noc našeho života
Manžel, který trpí alzheimerem, zmizel z domu. Stačila k tomu chvilka nepozornosti. Marně jsme ho hledali my i policie. Už jsme ztráceli naději… Alzheimerova choroba je strašná. Člověk, kterého znáte celý život, se vám změní k nepoznání. Nejstrašnější na tom je, že si to dotyčný nechce dlouho přiznat. Můj manžel Jiří byl skvělý člověk, vzdělaný, zodpovědný, dokonalý manžel a táta,
Přišel o svého jediného syna
nasehvezdy.cz
Přišel o svého jediného syna
Ani tři Zlatí slavíci nemohou vynahradit hrůzy, kterými si Dalibor Janda (70) prošel v osobním životě. Přestože je slavný a dnes si nemá na co stěžovat, některé okamžiky ze svého života by nejraděj
Raffaelovy gobelíny: Papež za ně zaplatil horentní sumu
epochalnisvet.cz
Raffaelovy gobelíny: Papež za ně zaplatil horentní sumu
Sixtinská kaple je svědkem mimořádné podívané. 26. prosince 1519 jsou její zdi ověšeny obřími gobelíny, jejichž autorem je Raffael Santi. Celkem jich v Sixtinské kapli tehdy visí sedm.   P
Americký kosmický aparát po více než půl století znovu dosedl na Měsíc
21stoleti.cz
Americký kosmický aparát po více než půl století znovu dosedl na Měsíc
Robotický modul Odysseus je prvním americkým modulem na Měsíci od Apolla 17, které v roce 1972 naposledy dovezlo na našeho vesmírného souseda lidskou posádku. Od té doby hvězdy a pruhy na Měsíci chybě
Operace, která může změnit život
iluxus.cz
Operace, která může změnit život
Nejžádanějším zákrokem na českých estetických klinikách je jednoznačně augmentace neboli zvětšení prsou. Desetitisíce žen si splní každoročně svůj sen. Zdánlivě malicherná operace je ovšem mocným pomo
Opravdu Memnónovy kolosy zpívají?
enigmaplus.cz
Opravdu Memnónovy kolosy zpívají?
Měří 18 metrů a každá z nich váží něco kolem 700 tun. Řeč je o Memnónových kolosech, o dvou majestátních sochách tyčících se v Thébské poušti proti městu Luxor. [gallery ids="138077,138076,138075"]
V panamském pralese byly objeveny zombie rostliny
21stoleti.cz
V panamském pralese byly objeveny zombie rostliny
Neživí se sice mozky, ale přece jen dosud neznámé kapradiny zombie připomínají. Je to první známý druh rostlin, který přeměňuje svou rozkládající se tkáň na nový zdroj živin. Vědci v deštném pralese
Václav Vydra: Můj dědeček osvobodil Husa
panidomu.cz
Václav Vydra: Můj dědeček osvobodil Husa
Oblíbený herec Václav Vydra byl opět hostem zábavné talk show Hovory W, s níž už několik let baví své diváky jeho protagonisté Jiří Werich Petrášek a Pavel Mészáros, kteří svůj pořad nejen moderují, ale rádi si i zazpívají za pravidelného doprovodu klavíristy a skladatele Karla Štolby. „A za to Husovo osvobození tehdy mohli pánové Voskovec