Příběh, který zná každý malý školáček. Muž putuje se svou družinou přes hvozdy, hory a bažiny, než dojde ke krajině v srdci Evropy. Vystoupí na nejbližší horu, rozhlédne se a praví:

„To je ta země zaslíbená, zvěře a ptáků plná, medem oplývající.“ Oznámí svému lidu, že jde o jejich nový domov.

Protože objevitel se jmenoval Čech, říká se zemi Česko. Jak ale píše česká historička Gabriela Šarochová (1968):

„Výklad je postavený na hlavu a nedává smysl ani jako mytologické vysvětlení původu jména Čechů a Čech, natož v rámci jazykovědy a etymologie.“ Jak je to tedy správně? Je nezpochybnitelné, že na počátku 5. století doputují do středu Evropy skupiny Slovanů.

Zachycuje to i Kosmova kronika z počátku 12. století. Nemluví ale o tom, že by vůdcem jedné ze skupiny měl být muž jménem Čech. Taková informace se objevuje až v kronice Dalimilově ze 14. století. Původ jména Čech je tak tedy stále neznámý.