Vysedává na nádraží a úlisným pohledem si pečlivě vybírá svou další oběť. S úsměvem na tváři ji zavede do odlehlého lesa, kde její křik nikdo neuslyší. Mlátí, bodá, mučí, až tělo zůstane nehybné a on konečně vyvrcholí. Nakonec odřízne kousky masa, které později sní.
Je rodákem z Jabločnoje na Ukrajině, kde pod tíhou Stalinovy diktatury počátkem 30. let minulého století řádí hladomor.
Matka malému Andrejovi Romanoviči Čikatilovi (1936–1994) často v slzách vypráví o jeho starším bratru Štěpánovi, který se stal obětí kanibalismu. Již v dětství trpí bolestivým kožním onemocněním, ostatní děti se mu vysmívají pro jeho zženštilost.
Během dospívání se ukáže, že trpí erektilní dysfunkcí. Přesto se však až chronicky často začne uspokojovat sám a ve svých 18 letech pak znásilní 13letou kamarádku své sestry.
Obtěžování mu prochází
Díky oddaným politickým myšlenkám získá autoritu a přestěhuje se do Ruska, kde se roku 1963 ožení. I přes problémy s impotencí se mu narodí hned dvě děti.
Na univerzitě v Rostově vystuduje ruskou literaturu, inženýring a marxismus-leninismus, a stane se učitelem. Studenty obtěžuje v bazénu, ohrožuje nožem, a jednoho se pokusí znásilnit. Vše mu je však jakožto řádnému straníkovi prominuto.
Roku 1978 pak započne 12letá krutovláda „Rostovského řezníka“, který svou ohavností předčí naprostou většinu sériových vrahů.
Nic netušící okolí ho považuje za vzorného manžela a otce.
Nevinný vrah
Své oběti si vybírá nejčastěji na vlakových nádražích, kde si k nim s úsměvem přisedá. Devítiletou Jelenu Zakotnovou naláká k sobě domů, kde se ji pokusí znásilnit, ale nepodaří se mu dosáhnout erekce.
Začne ji tedy škrtit a bodat do břicha, až konečně vyvrcholí. Její tělo je o dva dny později nalezeno v řece a za vraždu je neprávem odsouzen místní chlapec, který ve vězení stráví osm let.
Nespoutané monstrum
Do akce se řezník opět pouští o necelé tři roky později, kdy pod záminkou relaxace s lahví vodky odvede 17letou Larisu Tkačenkovou do blízkého lesa. Další neúspěšný pokus o znásilnění ho rozběsní, dívce ucpe ústa hlínou a umlátí ji k smrti.
Protože s sebou nemá nůž, tělo zmrzačí zuby a ukousne jí bradavky. Následující roky se nechá unášet na vlnách brutálních vražd, své oběti dusí či rozřezává zaživa. Nad zmasakrovanými těly masturbuje, vysává z nich krev a odřezává maso, které si nosí domů.
Ne, a ne ho chytit
Dívkám většinou uřeže ňadra, poškodí pochvu a vyřízne dělohu, kterou následně s chutí přežvykuje. Chlapcům mrzačí penisy a řiť. Poctivě vyškrabává oční jamky, protože věří, že oběť svého vraha může vidět i po smrti.
Pátrání po sadistickém monstru, které nebere konce, se účastní ti nejlepší vyšetřovatelé a stovky vyděšených občanů. V roce 1984 je Čikatilo pro podezření zadržen, pro absenci důkazů ale vzápětí propuštěn.
Zvíře v kleci
Teprve když se roku 1990 do nebezpečného pátrání na vlastní pěst pustí komisař Viktor Burakov, podaří se bestii definitivně dopadnout. Několik dní popírá jakoukoli vinu, až pod systematickým nátlakem psychiatra se zhroutí a dozná k 53 vraždám.
Po celou dobu trvání soudního procesu je uzavřen v kleci, jinak by ho příbuzní obětí roztrhali zaživa. V únoru 1994 je popraven střelou do hlavy.
