Lékaři se víceméně shodují na tom, že příčina vzniku schizofrenie zůstává dodnes neobjasněna. Vědci předpokládají, že k propuknutí nemoci vede několik spolupůsobících faktorů. Tyto příčiny onemocnění mohou být vrozené, nebo způsobené vlivem prostředí, v němž nemocný žije, ale schizofrenie také propuká na základě událostí z života dané osoby.

Podle současných teorií jsou vlastní příznaky schizofrenie způsobeny narušením určitých chemických pochodů v některých částech mozku. V popředí celého onemocnění stojí poruchy myšlení, vnímání a emotivity.

Příznaky schizofrenní poruchy by se mohly dělit na pozitivní a negativní, přičemž pozitivní příznaky jsou takové, které by se zjednodušeně daly popsat jako něco navíc v samotné psychice, zde se hovoří o halucinacích.

Většina osob je normálně nezažívá, u schizofreniků jsou však velmi časté. Obecně ovšem tyto příznaky dobře reagují na nasazení léčby. Negativní příznaky znamenají, že se člověku něčeho nedostává. Jde například o deficit normálních emocionálních reakcí a dalších myšlenkových procesů.

Tyto symptomy člověka oddělují od ostatních a výrazně zhoršují kvalitu jeho života, jejich léčba je navíc složitější.

Nebezpečná choroba

Schizofrenie se obecně začíná objevovat v mladém věku, většinou u mužů propuká dříve než u žen a má značně obtížnější průběh. Schizofrenie se vyskytuje stejně často u žen i u mužů, rozdíl je pouze v tom, kdy se onemocnění projeví.

U mužů je to nejčastěji mezi 15 až 25 lety, u žen naopak nemoc propukne spíše ve věku 25-35 let. Samotný začátek nemoci bývá akutní nebo pomalejší, s tím že prognóza je přívětivější v tom první případě, také bývá lepší, když se u pacienta objeví v pozdějším věku a když se více projevují pozitivní příznaky.

Stanovení dané diagnózy má vážný dopad na všechny důležité aspekty celého života nemocného člověka včetně jeho pracovního zařazení a partnerských vztahů. Typickým věkem pro začátek obtíží je doba mezi 18.

– 30. rokem, první příznaky se však mohou objevit kdykoli dříve či později.

Nikdo není stejný

Obecně se říká, že na celém světě není možné najít dva stejné schizofreniky, tato domněnka je spojena především s velkým množstvím příznaků této duševní nemoci. Choroba se podepisuje také přímo na délce života pacientů, ta spadá do střední délky, a je tak až o 20 procent kratší než u zdravých jedinců.

Přesněji tedy, průměrná délka života v populaci nemocných schizofrenií se pohybuje řádově kolem 57 let u mužů a 65 let u žen, zatímco nepostižení muži se dožívají průměrně 72 let a ženy 80 let. Kde se bere tento rozdíl?

Jeden z hlavních důvodů, proč lidé umírají dříve, je vysoký počet sebevražd těchto nemocných.

Pro srovnání, v běžné populaci je sebevražda příčinou úmrtí v méně něž 1 %, zatímco u schizofrenních nemocných odpovídá za 10 – 15 % úmrtí. Obecně je také známo, že přibližně 50 % úmrtí v běžné populaci je způsobeno kardiovaskulárními chorobami a u nemocných trpících schizofrenií tvoří tato příčina až 65 % všech úmrtí.