Výstavba Berlínské zdi v roce 1961 šokovala celý svět. Východoněmecký režim v součinnosti s Moskvou tak chtěl zabránit útěkům svých obyvatel z komunistického „ráje“ do svobodného světa.

Dne 12. srpna 1961 uzavírá ministerská rada NDR na popud sovětského vůdce Nikity Chruščova usnesení o nasazení ozbrojených sil země na hranicích v Berlíně a o jejich uzavření.

Západní informační služby byly o plánech sovětského bloku informovány, byly však překvapeny jejich rychlým převedením do praxe.

Během následující noci obsadily ozbrojené síly NDR hranice k Západnímu Berlínu a přerušily, nejdříve jen pomocí ostnatého drátu, spojení mezi východním a Západním Berlínem. 16. srpna se začalo s výstavbou samotné zdi.

Zeď nakonec dosahovala celkové délky 155 kilometrů, z toho 43,4 kilometru připadalo na hranici mezi Západním Berlínem a východní částí města. Rozdělila 192 ulic, 32 železničních tratí, osm linií metra a příměstské dopravy a tři dálnice.

Strážci hranice měli podle instrukcí zabránit útěkům klidně i ostrou střelbou. První obětí této střelby byl již 24. srpna 1961 čtyřiadvacetiletý Günter Litfin.

Posledním člověkem, který na zdi našel svou smrt, se stal v noci z 5. na 6. února 1989 dvacetiletý Chris Gueffroy…

Dva roky po jejím vzniku přijíždí Berlíňany do jejich města podpořit i americký prezident John F. Kennedy, kterému v té chvíli zbývá necelých pět měsíců života.

V projevu před občany Západního Berlína hovoří o tom, že Berlíňanem se musí cítit každý člověk, který uznává a ctí svobodu.

Proslov zakončí slovy: „Před dvěma tisíci lety bylo nejhrdější větou, kterou mohl člověk vyslovit: „Jsem občan Říma!“ Dnes je nejhrdější větou, kterou je možné ve svobodném světě vyslovit, věta:

„Jsem Berlíňan!“…Všichni svobodní lidé, ať žijí kdekoli, jsou občany Západního Berlína, a proto jsem jako svobodný člověk pyšný na to, že mohu říci: Ich bin ein Berliner.“

Prezident tedy chtěl vyjádřit, že i on se cítí být Berlíňanem. Místo toho ale hrdě řekl, že je kobliha. Pravda, slovo Berliner označuje obyvatele německé metropole.

Ale pokud se do věty přidá neurčitý člen ein, z Berlíňana se stane kulaté, cukrem posypané pečivo plněné marmeládou. John Kennedy se tak stal prvním politikem, který sám sebe prohlásil za pekařský výrobek.