Skip to content

John „Babbacombe“ Lee: Muž, kterého nemohli oběsit

Atmosféra by se dala krájet. Kat potřetí zkouší otevřít padací dvířka pod šibenicí. Ozve se cvaknutí, ale nic se neděje. Odsouzenec s oprátkou na krku a kápí na hlavě nahlas vydechne. „Počtvrté už to zkusit nemohou,“ nakloní se k němu kaplan, „nemají na to právo.“

Narodil se jako John Lee (1864-?1945), ale stane se známým jako „muž, kterého nemohli oběsit“. Ještě jako teenager opouští rodnou vesnici a odchází pracovat do kouzelného zálivu Babbacombe Bay v hrabství Devon. Je zaměstnán v plážovém sídle bohaté ženy Emmy Keyseové (1816-1884). Odtud odchází v roce 1879 a vstupuje do řad členů Královského námořnictva. O čtyři roky později je ze zdravotních důvodů propuštěn a vrací se do jižního Devonu. Pracuje opět jako sluha, dokud není zatčen za pokus o prodej věcí, které ukradl v domě, kde pracuje. Je za to odsouzen k šestiměsíčnímu trestu.

Nešťastný návrat

O jeho osudu se dozvídá jeho někdejší zaměstnavatelka a napíše vězeňskému kaplanovi. Ve svém dopise vyjádří jak starost o osud bývalého zaměstnance, tak i vůli vzít ho zpět do svých služeb po propuštění z vězení. John se vrací do svého bývalého působiště na podzim roku 1884 a brzy se zasnoubí s místní dívkou. O několik týdnů později se jeho život obrátí vzhůru nohama. Emma Keyseová je nalezena ráno 15. listopadu 1884 mrtvá s podříznutým hrdlem na podlaze jídelny svého domu. Dům hoří na několika místech a je zřejmé, že se někdo pokusil požárem zamaskovat vraždu.

John „Babbacombe“ Lee

Jediný muž, navíc kriminálník

Jako jediný muž v domě se John stává rychle podezřelým a je zatčen a poslán před soud. Tam vypovídá řada svědků, zatímco obviněný mlčí jako zařezaný. Nepromluví nic na svou obranu ani tehdy, když je vynesen rozsudek, který ho posílá na smrt navzdory tomu, že důkazy proti němu jsou jen nepřímé a vše se opírá spíše o jeho kriminální minulost. Když soudce žádá vysvětlení jeho chování, John stručně a klidně odpoví: „Důvod, proč jsem tak klidný, je ten, že věřím v Boha a on ví, že jsem nevinný.“ O tři týdny později přichází den, kdy má být popraven.

V domě zvaném „The Glen“ se odehrál krvavý zločin.

Boží spravedlnost?

Kat zkontroluje oprátku na odsouzencově krku a za několik okamžiků uvede do chodu zařízení, které má otevřít padací dvířka v podlaze. Ta se však ani nepohnou. Strážci se pokoušejí otevřít je ručně, ale ani takto se to nepodaří. Nakonec je John odveden pryč a proběhne zkouška zařízení. Tentokrát funguje perfektně. Odsouzený se musí vrátit na místo, vše se ještě dvakrát opakuje se stejným průběhem. Po třetím neúspěšném pokusu odvedou dozorci Johna zpět do cely, protože podle platného zákona není možné jej znovu postavit pod šibenici. Zůstává ve vězení bez možnosti propuštění na svobodu. Jeho utrpení na popravišti a mnohé nesrovnalosti v důkazech však vedou ke kampani za jeho propuštění. Ta je úspěšná a John opouští vězení v prosinci roku 1907.

Johna Lee se pokoušeli popravit marně.

Muž, který neměl viset

Ten rok později vydává svou autobiografii a stává se celebritou. Cestuje po Anglii a hovoří o svých zážitcích. Naposledy je o něm slyšet v roce 1911, v té době je ženatý a pracuje jako barman. Historikové i spisovatelé po Johnovi pátrají, ale marně. Teprve nedávno přicházejí s tím, že zřejmě odcestoval do zámoří, aby začal nový život. Měl zemřít v roce 1945 pod jménem James Lee a odpočívá na hřbitově Forest Home v Milwaukee. Příběh končí, otázka zůstává. Neměla by přezdívka znít spíše než „muž, kterého nemohli oběsit“ raději „muž, který neměl viset“?

Věznice v Exeteru (hrabství Devon), kde odsouzenec čekal na popravu.
Foto: www.devonlive.com, www.exetermemories.co.uk, www.rappler.com,
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Svět zločinu
Zobrazit více …