Příroda jedné z největších a nejlidnatějších pražských městských částí, Prahy 5, je mimořádná a v mnoha případech i světově jedinečná vzhledem ke svému geologickému podloží.
Po geomorfologické stránce je území dnešního pátého pražského obvodu velice pestré, protože se zde stýkají dva veliké české geografické i morfologické celky.
Od severovýchodu do této oblasti zasahuje geografická jednotka Česká křídová tabule nebo také pánev, která pak přechází v Barrandien (oblast, která zahrnovala místa, kde věhlasný, světově proslulý učenec 19. století Joachim Barrande získával své zkameněliny a která byla později geology pojmenována na jeho počest) a Pražskou pánev.
Významný vědec
Joachim Barrande (1799-1883), francouzský inženýr, geolog a paleontolog, je dnes celosvětově známý právě zejména díky průzkumu geologických útvarů a zkamenělin ve středních Čechách.
Během svého pobytu v Čechách, kde tento přírodovědec prožil více než polovinu svého života, aby se zde mohl věnovat výzkumu zkamenělin starších prvohor, se Barrande velice rychle ocitl v kontaktu s českými kulturními kruhy, například s historikem Františkem Palackým nebo s jedním se zakladatelů dnešního Národního muzea v Praze, s hrabětem Kašparem Šternberkem.

Bohatá naleziště zkamenělin
Právě hrabě Barranda požádal o posouzení možnosti stavby koněspřežné železniční trati údolím řeky Berounky.
Vzhledem k nedostatku prostředků nebyla tato výstavba zrealizována, nicméně již uskutečněné práce Barrandovi odhalily bohatá naleziště zkamenělin, zejména trilobitů, a to především u Skryjí a Týřovic. Barrande zde doslova našel doživotní objev svého badatelského zájmu.
Mapování území
Po roce 1840 Barrande uskutečňoval, a to většinou pěšky, mnoho cest po středních Čechách, aby mohl zmapovat území, které v prvohorách pokrývalo mělké moře.
Zkoumal zejména okolí Prahy a ve svých dalších výzkumech se zaměřil především na směr k Berounu, případně dále na Rakovník nebo Příbram.

Na vědcovu počest…
Již necelý rok po jeho smrti, v roce 1884, byla u nás na Barrandovu počest pojmenována národní přírodní památka Barrandovské skály poblíž pražského Zlíchova, na kterých byla umístěna i velká pamětní deska.
Od roku 1928 po tomto významném vědci nese jméno pražská čtvrť Barrandov. Po Barrandovi byl dále pojmenován i pražský silniční most přes Vltavu. Barrandova sbírka a také rozsáhlá knihovna jsou uloženy v Národním muzeu v Praze.