John Fitzgerald Kennedy triumfuje v prezidentských volbách v listopadu roku 1960. Porazí v nich republikánského rivala Richarda Nixona. K vítězství mu dopomůže přízeň médií.
V lednu roku 1961 se John Fitzgerald Kennedy (1917–1963) zabydluje v Bílém domě i se svojí drahou polovičkou Jacqueline (1929–1994) , která u veřejnosti obzvlášť boduje. Prostí Američané jí říkají láskyplně Jackie.
Nová první dáma úplně promění celý Bílý dům a vnese do něj nový svěží vítr. Udává takt v bydlení – na její popud dojde k mnoha změnám v tradičním a poněkud zatuchlém sídle amerických prezidentů.
Věnuje pozornost i stolování a hlavně – stává se ikonou v oblékání. Je synonymem elegance. Preferuje šaty jednoduchého střihu, ideálně bez rukávů. Miluje krátké kabátky. Vždy má rukavice. Zbožňuje perly. Zpopularizuje kulaté brýle.
Dopřává si pozornost dam
Když se John někde vyskytne bez ní, dotazy, kde se právě nachází jeho choť, na něj jenom prší.
Při návštěvě Francie v květnu 1961 proto s úsměvem poznamená, že „je muž, který doprovází Jacqueline Kennedyovou do Paříže.“ Je mu jasné, že jeho úspěchem není jenom politika ‒ z velké části za něj vděčí hlavně obrovské popularitě Jackie.
Přesto ani v prezidentském úřadě nekončí jeho zájem o něžné pohlaví. Pozornosti dam si dopřává stejně jako předtím. Může za to mimo jiné i stres, který ve svém úřadě zažívá na každém kroku.
„Zálety byly samozřejmě pro Kennedyho vždy i formou zábavy, nyní mu však pomáhaly zmírnit neustálé napětí, v němž se pohyboval,“ vysvětluje současný americký historik Robert Dallek.
Chce pokořit baštu
Pod obrovským tlakem se ocitá i Jackie. Ačkoliv působí na veřejnosti vyrovnaně, doma je to horší. Když už jsou na ni zástupy milenek moc, udělá Jackovi scénu. Od dalšího prohánění žen ho tím ale neodradí.
Manžel laškuje s dámami ve své blízkosti, předmětem jeho zájmu se stávají například stážistky a sekretářky, nebo také tisková mluvčí Pamela Turnureová. Mnohdy ho ale zaujmou i prostitutky a striptérky. Přesto za ním jeho žena stojí neoblomně jako skála.
