Podívejte se do světa ježury australské, fascinujícího tvora s lepkavým jazykem a tělem, které je zároveň zbraní. Prozkoumejte legendy a báje, spojené s tímto ikonickým zvířetem, kterému domorodci přezdívají „bodlinatý požírač mravenců“.
Ježura australská (Tachyglossus aculeatus) je jedním ze čtyř žijících druhů australských ježur. Poprvé byla popsána roku 1792 anglickým botanikem a zoologem Georgem Shawem (1751–1813).
Tachyglossus znamená „rychlý jazyk“, a název byl zřejmě použit vzhledem k rychlosti, kterou ježura svůj lepkavý jazyk používá při lovu mravenců a termitů. Potravu ježura vyhrabává pomocí silných končetin, které též používá k hrabání nor.
Končetiny ježury jsou uzpůsobeny k rychlému hrabání, jsou krátké, se silnými podlouhlými drápy stočenými do oblouku, čímž umožňují i čištění srsti mezi ostny.
Ostny jako zbraň?
Výraz aculeatus v překladu znamená „trnitý“ nebo také „vybavený ostny“. Tělo ježury je totiž s výjimkou spodní strany, obličejové části a končetin pokryto až 50 milimetrů dlouhými ostny.
V podstatě se jedná o přeměněné chlupy s vysokým obsahem stavební bílkoviny keratinu. I přes své ostny jsou však ježury loveny liškami, kočkami, psy, ďáblem medvědovitým neboli tasmánským čertem, a dokonce i ptáky.
Kdysi také sloužily jako potrava pro domorodé Australany a taktéž pro první evropské osadníky. V současnosti je pro ježuru největším nebezpečím automobilový provoz a ničení některých lokalit.
Na ježuře může rovněž cizopasit největší druh blechy na světě, Bradiopsylla echidnae, o rozměru asi čtyř milimetrů.
Co ještě možná o ježurách nevíte…
Ucho ježury je citlivé na nízkofrekvenční zvuk, což je mimo jiné přínosné i pro vyhledávání zvuků vydávaných termity. Kůže na čenichu ježur je pokryta mechanickými a tepelnými receptory, které jim poskytují informace o okolním prostředí.
Ježura má také dobře vyvinutý čich, který využívá k nalezení jedinců opačného pohlaví nebo též k vyhledávání kořisti.
Ikonická ježura v mýtech a legendách
Ježura australská se často vyskytuje v animistické kultuře domorodých Australanů, a to včetně jejich výtvarného umění i tradovaných příběhů.
Pro některé kmeny domorodců se ježura stala totemovým zvířetem a vyprávějí si o ní nejrůznější legendy a pověsti, kupříkladu o chamtivém muži, jenž před svým kmenem skrýval zásoby potravy. Bojovníci kmene ho potrestali tak, že jej propíchali oštěpy.
Provinilý muž se ale ještě stačil odplížit do buše, kde se změnil právě v ježuru, a oštěpy, vyčnívající z jeho těla, byly přeměněny na ostny. Ať už tomu je v místních bájích jakkoliv, ježura se stala ikonickým zvířetem současné Austrálie.
Je například i vyobrazena na australské pěticentové minci a několikrát se již objevila též na poštovním oběživu.
