Existence Ježíše Krista, místa spojená s jeho životem, jsou stále předmětem bádání. Biblická archeologie je náročnou disciplínou a případné objevy vzbuzují nové nejasnosti. Připomínáme některé z nich z nedávných let.

V roce 2002 André Lemaire, profesor hebrejštiny a aramejštiny na pařížské Sorbonně, oznámil senzační objev – první archeologický důkaz o existenci Ježíše Krista. Jde o schránku na kosti s aramejským nápisem:

„Jakub, syn Josefův, bratr Ježíšův.“ Dalším objevem pak byl nápis ve staré hebrejštině z prvního biblického chrámu judského krále Jóaše v Jeruzalémě.

Jako první však o pravosti nálezů zapochyboval Robert Eisenman, americký profesor biblické archeologie na Kalifornské univerzitě.

V souvislosti s tím začal být pro podezření, že jde o padělky, vyšetřován izraelský sběratel Oded Golan, majitel obou důkazů. Soud měl více než 100 jednání, která byla nyní konečně uzavřena. Nepodařilo se ovšem dokázat, zda jsou objevy pravé, nebo ne.

Otevřený jeruzalémský hrob: Odkud vstal z mrtvých?

Restaurátorské práce proběhly v roce 2016 v Chrámu Božího hrobu na úpatí jeruzalémské Golgoty. Odborníci se jich rozhodli využít a prohledat také místo, kde podle Bible došlo ke zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

S mramorovým blokem, který hrob kryje, přitom nikdo nehýbal minimálně od roku 1555, možná ještě delší dobu.

„Odstranili jsme desky a byli jsme opravdu překvapeni množstvím výplňového materiálu, který se pod ním nachází,“ vylíčil tehdy první dojmy americký archeolog Fredrik Hiebert. Pod deskami odkryli vápencové podloží.

Nějaké poznatky byl mohl přinést průzkumsložení skalního hrobu, zničeného někdy kolem roku 1009.

Bájné Emauzy: Našli vědci místo zjevení?

Izraelští archeologové v roce 2019 narazili na ruiny biblického města Emauzy, starého přes 2200 let. Na tomto místě, vzdáleném pouhých sedm kilometrů od Jeruzaléma, se údajně měl zjevit Ježíš Kristus (7/1 př. n. l.–30/33 n.

l.) krátce po svém ukřižování. Viděli ho tu dva apoštolové. Nález se nachází na kopci Abu Ghosh. „Důležitost této lokality a její dominující poloha nad Jeruzalémem se v průběhu času projevuje několikrát. Nejdříve v 8. století př. n.

l., potom v helénistickém období a také v průběhu židovské vzpoury,“ mínil tehdy Israel Finkelstein, profesor z telavivské univerzity. Jeho kolega, profesor historie Benjamin Isaac, ale jeho nadšení nesdílel.

Upozornil, že není jisté, zda opravdu jde o toto biblické město. V okolí Jeruzaléma se totiž nacházejí minimálně další dvě lokality, které by jím také mohly být.