Obyvatelé prastaré říše Inků žili bohatým erotickým životem. Je to patrné i z nálezů hliněných sošek, na kterých jsou vyobrazeni muži s obrovským ztopořeným obřezaným penisem.

Někde má úd dokonce lidský obličej, z čehož je patrné, jak významnou úlohu v indiánských kulturách hrál sex.

U některých kmenů existovala zvláštní povinnost. Když žena zemřela, její muž s ní musel vykonat poslední soulož. Teprve poté byla připravena na poslední cestu.

V incké kultuře byla velmi hojně rozšířena homosexualita. V místních chrámech žilo několik chlapců, kteří se stylizovali do role žen. A to svým chováním i oblečením.

Náčelníci či šamani s nimi provozovali sexuální hrátky

.

Ani sex mezi příbuznými nebyl výjimkou. „Otcové nešetří své dcery, bratři nešetří při ukájení vášní své sestry,“ popisoval zdejší mravy jeden Evropan, který do incké říše pronikl. Vždyť i nejvyšší vládce zvaný Inka musel za svou první choť pojmout svou sestru.

S inckou říší souvisí i fenomén zvaný Panny Slunce. V místních vesnicích byly jednou za čas vybírány ty nejkrásnější dívky, samozřejmě takové, které ještě neměly pohlavní styk. Ty poté končily v klášterech, kde se jim dostalo určitého vzdělání.

Po svých třináctinách se pak staly Pannami Slunce a zamířily do centrálního kláštera v metropoli Cuzco. Pokud by takto vysvěcené byly přistiženy při souloži, čekala je poprava upečením nad otevřeným ohněm. Trest smrti by čekal i celou ves, odkud dívka pocházela.

Panny Slunce však nezůstaly pannami po celý život. Kdykoliv dostal vládce Inků chuť, mohl si kteroukoliv z nich vzít do svého lože. Přesto zůstávaly z pohledu společnosti neposkvrněné, protože skrze sex s panovníkem do nich vstupoval božský princip.