Před zkušební komisi předstupují 18. února 1736 ve slovenské Banské Štiavnici adepti hornictví. Všichni touží stát se studenty nové hornické školy. Štěstí ale budou mít jenom někteří z nich. Většinu čeká zklamání.
Mezi vyvolenými zbude podle dvorského nařízení z 22. června 1735 pouhých osm studentů. Čtyři komisaři složení ze zástupců Dvorské komory (finanční úřad rakouské monarchie – pozn. red.) a jejího úřadu při přijímacím pohovoru posoudí jejich žádosti.
Není divu, že jsou přísní, výdaje na studium totiž bude platit Dvorská komora. Z 1500 zlatých ročně dostane každý ze studentů tři zlatky týdně, zbylých 252 zlatých poslouží k nákupu učebnic. Na ubytování v Banské Štiavnici dostanou ještě příplatek 20 zlatých. Kráva přitom tehdy stála od 9 do 24 zlatých.
![Hornické muzeum v Banské Štiavnici. Němci si mysleli, že měli hornickou školu dříve, ale mýlí se. Slovenské hornické město jim vyfouklo prvenství.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2018/02/mining-1288983_960_720-768x576.jpg)
Vyfoukne mu místo
„Zase jste se nepřipravil! Myslíte si, že vám vysvětluji matematiku pro svoji zábavu?
Styďte se, tak mizerné výsledky, a to studujete za státní peníze!“ zuří zeměměřič a učitel Samuel Mikovíni (1686/1700 – 1750) nad studentem, který se už podruhé nepřipravil na hodinu. Mikovíni učí na nové škole matematiku.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Už v lednu 1735 poslal rakouskému císaři Karlovi VI. (1685 – 1740) žádost, že se chce stát učitelem horníků. Původně se ale zdejším profesorem matematiky měl stát Sebastian Wernberger s platem 200 zlatých ročně.
Protože ale hlavní úředník komory Jan Nepomuk Mitrovský (†1760) pochybuje, že má Wernberger „na tento úkol dostatečné vědomosti a zručnost“, Mikovíni mu dobře placené místo nakonec vyfoukne. Nabízí mnohem větší zkušenosti.
![Samuel Mikovíni učí na nové škole matematiku. Své studenty tvrdě péruje.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2018/02/Mikoviny_Samuel-768x1295.jpg)
Nedá jim pokoj ani v neděli
Náročný rozvrh studia nezvládne každý. Den začíná už v 7 hodin účastí na mši, pokračuje přípravou a přednáškami ze všech odvětví matematiky. Domů se studenti dostanou vyčerpaní až po 19 hodině. Navíc třikrát týdně, v pondělí, úterý a pátek fárají do dolů.
Mitrovský jim nedá pokoj ani v sobotu a v neděli, i tehdy si mají opakovat učení. „Dělejte si při přednáškách pečlivé poznámky a opatrujte je jako oko v hlavě,“ nabádá je. „Nikomu je nesmíte předat,“ rozkazuje jim.
„Stále platila zásada, že všechny užitečné znalosti z oboru hornictví, hutnictví a mincovnictví se pokládaly za státní tajemství,“ vysvětluje důvody Mitrovského obav současný slovenský historik Miroslav Kamenický. Vědomosti nesměli nikomu vyzradit.
![Plán štol v Banské Štiavnici z roku 1726. Brzy po té tu vznikne nová škola pro horníky.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2018/02/Schemnitz_in_Danubius_Pannonico-Mysicus_1726_by_Marsigli-768x496.jpg)
Zasloužený plat
„Po dvou letech byl žák povinný absolvovat soubornou zkoušku. Také byl povinný ukázat svoje schopnosti i řešením praktické úlohy,“ popisuje průběh studia Kamenický. Po absolvování absolventa ještě čeká hornická praxe.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Mikovíni si svůj plat 600 zlatých ročně a diety 3 zlaté na den rozhodně zaslouží, navíc ještě má za úkol rýsovat mapy Uherska. Jezuitům, kteří měli dohlížet na duchovní výuku hornických odborníků, platili o poznání méně.
Učitel poezie a řečnictví si vydělal150 zlatých, profesor latiny 100 zlatých ročně. Za 150 zlatých už se tehdy dal pořídit domek.
![Marie Terezie svým dekretem založí první hornickou univerzitu na světě.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2018/02/800px-Kaiserin_Maria_Theresia_HRR-768x951.jpg)
Ztráta Slezska, nejprůmyslovější oblasti rakouské monarchie, během války o rakouské dědictví (1740 – 1748), mnohonásobně zvyšuje význam hornouherských hornických oblastí.
V roce 1751 ho podpoří i několikadenní návštěva Františka Štěpána Lotrinského (1708 – 1765), manžela císařovny Marie Terezie (1717 – 1780).
Důležitost banskoštiavnického učení roste, a proto tu panovnice svým dekretem z 13. prosince 1762 zakládá první hornickou univerzitu, ve které se začíná vyučovat v září 1764. Později, 2. dubna 1770 ji povyšuje na Báňskou akademii s tříletým studiem.
Němečtí historikové se z těchto důvodů často domnívají, že nejstarší hornickou akademií na světě je jejich škola v saském Freiburgu založená v roce 1765, ovšem nemají pravdu.