Skip to content

Jaké bude marťanské menu?

O pilotovaném letu k Marsu se v odborných i laických kruzích hovoří poměrně dlouho. Mise, která zabere tři roky, je však nesmírně komplikovaná a možná vzhledem k podmínkám ve vesmíru i neuskutečnitelná. Přesto Národní úřad pro letectví a vesmír mimo řeší její detaily. Třeba i to, co astronautům při jejich náročné misi zaplní žaludky.

Takové vozítko Curiosity brázdící povrch Marsu od začátku letošního srpna to má jednoduché. O potravu se starat nemusí, dostatečný přísun energie mu zajišťuje radioizotopový termoelektrický generátor. To je sice šikovný aparát, úspěšně jej využívaly i americké sondy Viking, ale člověk by měl svou energii získávat přece jen trochu jinak než z rozpadlých radioaktivních prvků. Ke slovu se tedy dostávají kuchaři, ale i vědci a jejich nekonečná fantazie.

Případní kolonisté se bez skleníků neobejdou.

V kosmické lodi, která poveze lidskou posádku na Mars, nebude příliš volného místa, tudíž i kuchyně musí být skromná. Přesto poblíž kuchyňských zařízení astronauti stráví spoustu času. Vždyť cesta tam zabere nejméně půl roku, stejně tak i cesta zpět. Navíc pobyt na Marsu nebude několikahodinový, jako tomu bylo v případě expedic na Měsíc, ale astronauti zde stráví více než rok.

V kosmických měřítcích je Mars sice náš velmi blízký soused, pro člověka je to však stejně pořádný kus cesty. Pro plánovače vesmírných misí to znamená, že si veškeré potraviny poveze posádka s sebou. Princip dovozu zásob ze Země, používaný u mezinárodní stanice ISS, je v tomto případě nerealizovatelný.

Přistání lidí na Marsu zvládají zatím jen filmoví tvůrci.

Jídlo pro osazenstvo ISS je předem připravené a sublimačně sušené. Důležitá je zde trvanlivost. Potraviny pro ISS by měly vydržet přinejmenším 2 roky. Stav beztíže ovšem ovlivňuje chuť i vůni potravin. Astronauti si pak stěžují, že jejich večeře jsou mdlé a chuťové pohárky vůbec nic necítí.

Vaření přímo na Marsu bude poněkud obtížné. Atmosférický tlak je zde podstatně nižší než na zemi a voda v kapalném stavu zde prakticky nemůže existovat. Řešením tak mohou být přetlakové komory či Papinovy hrnce. V nich by se mohla ohřát voda alespoň na čaj.

Pizza ano, salám nikoliv

Vědecký tým NASA, který vede badatelka Maya Cooperová, přemýšlí i o tom, že by si astronauti na Marsu postavili malý skleník, kde by pěstovali zeleninu a ovoce. Zde se hovoří především o mrkvi či paprice. „Všechny rostliny ve skleníku by byly pěstovány hydroponicky, tedy v živném roztoku, kdy není potřeba půda,“ uvedla Cooperová s tím, že právě výsledky pěstitelské práce by byly důležitou součástí jídelníčku astronautů.

A co tedy odvážlivci, kteří se vydají na Mars, budou jíst? Tým doktorky Cooperové již dává dohromady recepty. Zatím jich je asi sto a ocenili by je vegetariáni, protože jejich společným jmenovatelem je naprostá absence masa a mléka. Vzhledem k délce mise by se totiž živočišné produkty snadno zkazily.

Nehostinná krajina bývala před třemi miliardami let plná kapalné vody.

Zdrojem bílkovin pro astronauty mají být tofu, ořechy nebo pizza, která místo sýra obsahuje mrkev, červené papriky, houby, šalotku, arašídy a poněkud ostřejší omáčku. Podle Cooperové je dokonce možné, že NASA dokonce vyčlení jednoho člena posádky, který by se staral o jídlo a pomáhal s výzkumem potravinové udržitelnosti na Marsu.

Jak dlouho se bude jídelníček připravovat, to není schopná říct ani samotná Cooperová. Experti proto chystají i alternativní předpřipravené menu podobné tomu, jaké mají posádky na ISS.

Takové pokrmy pro cestu na Mars by však musely mít nejméně pětiletou trvanlivost. Celý výzkum je poměrně i finančně náročný, vývoj marťanského menu „sežere“ ročně 1 000 000 dolarů. Což ovšem při rozpočtu NASA, který se pohybuje v řádech miliard, není zase až tolik…

Foto: SlashGear, Pinterest
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Vesmír
Zobrazit více …