Mezi stromy se ozve zlověstný praskot. Větve lesních velikánů se zmítají jako ve vichřici. Houbař polekaně vzhlédne. Přichází snad bouřka? Pak uslyší těžké kroky. Muž s hrůzou odhodí košík a prchá, co mu síly stačí. Právě málem zkřížil cestu Lesovikovi! Jaká další mocná strašidla se prý zjevují v našich lesích?

V pověstech i pohádkách se  to jen hemží nejrůznějšími nadpřirozenými bytostmi. Setkání s nimi obvykle nedopadá pro člověka dobře.

Hejkalové, bludičky, zlomyslné víly i ohniví muži však vypadají  všichni téměř roztomile proti přízraku ze všech nejobávanějšímu – divokému lovci.

Někdy sedí bez hnutí v lese na kameni či pařezu, jindy bývá vídán v sedle tmavého koně.  Jeho tvář halí stín či mu schází hlava. U Kostelce nad Černými lesy se údajně zjevuje s ohnivou kápí. Samotný divoký lovec však mnoho škody nenadělá.

Největší hrůzu budí, jede – li v čele takzvané divoké honby. O co se jedná?

Na křídlech bouře

Prudký vichr láme stromy. V jeho nemilosrdném svistu je slyšet zlověstné vytí vlkodlaků, hrozivý štěkot vyžlat – přízraků v podobě vychrtlých psů, děsuplný chechot démonů i kvílení prokletých duší. Těžkými mračny pokrytou oblohu křižují blesky.

„Zachraň se, kdo můžeš! Divoká honba je tu!“křičí lidé a skrývají se za pevně zavřenými dveřmi svých domovů. Lesem se žene zlověstný průvod přízraků, který vede temně oděný jezdec na černém koni. Hrozivá honba se prožene i vesnicí.

Divoký lovec se zastaví na návsi. Pokyne rukou a jeho strašidelní družiníci rozhází na prazích domů kusy roztrhané zvěřiny. Běda, každému, kdo by toto maso přijal a pojedl! Stal by se dalším z prokletých přízraků divoké honby. Ta se stejně jako samotný lovec zjevuje za silného větru či bouřky.

Běsnění živlů vždy vyvolávalo v lidech strach. Z této bázně se dost možná zrodila představa zběsilé smečky démonů. A nebo se snad za bouře otevírají brány, které umožňují, aby do našeho světa pronikly nebezpečné síly?

Tajemní strážci lesního království

K méně známým lesním strašidlům patří například Lesovik. Ten se zjevuje v podobě zelenovlasého a zelenovousého mužík, který má místo nehtů drápy. Je považován za pána či vládce lesa.

Jeho příchod údajně oznamuje praskot větví, lomoz odlamovaných kamenů či padajících stromů.

Za Lesovikova vzdáleného příbuzného bychom mohli označit Hraničníka. Ten se prý objevuje u České Třebové. Znenadání se nenápadný, mlčenlivý, objeví celý v šedém vedle pocestného nebo za jeho zády. Prý tak činí s oblibou zvláště za pošmourného počasí. Či jde jenom o halucinaci?