Někomu drápy a zuby, někomu jedy: Příroda vytvářela zbraně na obranu i k útoku s neobyčejnou důmyslností. Obzvlášť záležet si dala na jedech. Nad jejich rafinovaností může lidstvo jen žasnout – nebo se nechat inspirovat při vývoji nových léků.

S obsahem více než 3000 peptidů patří jed sklípkance jedovatého mezi nejsložitější chemické komplexy v přírodě. Jedy nejrůznějších druhů živočichů přitom nejsou zajímavé jen teoreticky.

Profesorka Irina Vetterová, která vede na institutu centrum pro výzkum bolesti, je považuje za neocenitelnou pomoc při zkoumání, jak fungují nebo jak se dají ovlivnit smyslové nervy.

„Řeknou nám hodně o tom, jak pracují nervy citlivé na bolest, jak se aktivují kanály. Dávají tak šanci najít nové způsoby, jak modulovat jejich aktivitu – a snad vyvinout nové možnosti léčby.“

Pomalu, ale přece                 

Reálně ovšem lidstvo s vývojem léků na bázi živočišných toxinů zatím moc nepokročilo, v současnosti existuje pouze 6 takových přípravků. Pomáhají hlavně ředit krev a snižovat krevní tlak.

Ziconotid z prudce jedovatého mořského plže Conus magnus tiší těžké a chronické bolesti, doprovázející především onkologická nebo neurologická onemocnění.

Nejnovějším přírůstkem je lék proti cukrovce z roku 2005. Využívá exenatid, syntetickou verzi polypeptidu, který je součástí toxické směsi amerického ještěra korovce jedovatého.

Jenže při obrovské škále látek, které obsahují živočišné jedy, je to stále velmi málo. Ale výzkum pokračuje.

Zájem nepřitahují jen toxiny větších zvířat, ale i hmyzu, například extrémně chlupaté larvy můry Megalopyge opercularis, kterým se někdy přezdívá chodící paruka.

Pro člověka jsou neškodné, ale jed, který uvolňují jejich dlouhé chlupy, by se dal použít k zavádění léků přímo do buněk.

Protilátky jsou bio

Na rozdíl od moderních léků inspirovaných živočišnými jedy se antiséra stále vyrábějí podle původního postupu, na který přišli ve Francii koncem 19. století: Malé množství zředěného jedu se injekčně podá koni.

Jeho organismus si vytvoří protilátky, které se pak získávají z krevní plazmy a čistí se. Kromě koní se pro výrobu antiséra využívají i ovce. Jejich výhodou je mnohem nižší riziko alergické reakce, ale antisérum je mnohonásobně dražší.

Protože hadí uštknutí je příčinou většiny otrav, získávají se touto cestou hlavně antiséra proti hadím jedům. Ve světě se ovšem produkují i přípravky na otravu od škorpiónů, pavouků a dokonce i mořských živočichů. Všechny jsou stále biologického původu.

Snahy o syntetickou výrobu zatím ztroskotaly. Pokud jde o jedy, je příroda o mnoho kroků napřed.