Najít někoho na celý život a ještě udržet pohodové manželství je docela dřina. Dnešní knihy a časopisy nabízejí rafinované triky, dříve se na to šlo jednodušeji. Tehdy stačí například voda, obarvená vínem nebo správně mávnout vějířem.
A pokud je to málo, existují jiné způsoby. Třeba si pořídit partnera v dražbě!
Pokud máte dojem, že vztahy jsou v 21. století komplikovanou záležitostí, pak se stačí ohlédnout do minulosti. Je pravděpodobné, že změníte názor. Podle všeho to totiž nebylo v této oblasti jednoduché nikdy. A tak se radilo v jednom kuse!
Mnohá doporučení, byť dobře míněná, se z dnešního pohledu zdají dost úsměvná. Na straně druhé však můžeme ocenit jednoduchost některých řešení.
Aukce manželek
V babylonských vesnicích jsou v každoroční dražbě nejprve předvedeny ty nejhezčí ženy, za které je nabízeno nejvíce peněz a vdají se také za nejbohatší muže.
Vše se mění ve chvíli, kdy přijdou na řadu tělesně postižené, nehezké nebo pro vstup do manželství podle tehdejších měřítek přestárlé ženy. Kdo projeví zájem se s nimi oženit, dostane zaplaceno z výtěžku za první polovinu dražby.
Vítězem je ten, kdo je ochoten přijmout nejnižší částku. Pokud by se cokoliv pokazilo nebo z nějakého důvodu vztah nefungoval, každý „aukční prodej“ je ošetřen zárukou vrácení peněz.
Jemné chování a skromná očekávání
Spisovatelka italského původu, žijící a působící ve Francii Christine de Pisan (1364-1430) bývá považována za autorku nejranějších feministicky zaměřených textů. Přesto stále podporuje u žen jemnost a určitou pokoru.
„Neměly by být rozpustilé, troufalé ani hlučné v řeči ani při smíchu. Nesmí nosit své hlavy vysoko jako jeleni, musí být pokorné,“ radí spisovatelka.
George Washington (1732-1799) v dopise z roku 1794 své vnučce Betsey doporučuje, aby si našla rozumného muže, který ji později místo lásky a vášně, která jednou zcela jistě vyprchá, bude aspoň podporovat.
„I když v tobě první dojmy z jakéhokoliv muže vzbudí nadšení, nakonec budeš vždy zklamaná,“ předpovídá pesimisticky prezident.
Tajná řeč
Vějiře se v 18. století v Evropě stávají nejenom módním hitem, ale i prostředkem k flirtování s muži.
I když se může zdát, že tato forma komunikace měla svá omezení, ve skutečnosti existovalo více než 30 zpráv či poselství, které takto mohly ženy předávat těm mužům, kteří se naučili jejich diskrétní vzkazy dešifrovat.
Například vějíř, položený na pravém rameni znamenal kladnou odpověď, na levém zápornou. Otevřený vějíř, nesený v levé ruce při procházení okolo muže znamenalo, že dotyčná dáma nemá nic proti tomu, aby k ní přistoupil a začal hovor.
Otáčení vějířem v levé ruce znamenalo, že flirtující dvojice neušla pozornosti někoho dalšího, kdo ji sleduje a je třeba opatrnosti. Protahování zavřeného vějíře skrz prsty mělo jasný význam: „Nenávidím tě!“
Žena se má unavit!
Jedna z méně známých prací francouzského spisovatele Honoré de Balzaca (1799-1850) má název Fyziologie manželství a autor věří, že všichni lidé mají stejné množství energie.
Zatímco muži jí přirozeně využívají k práci, ženy nevědí, co s ní a tak je třeba je pořádně unavit řadou povinností, aby se nestaly kořistí svých vášní či vrtochů.
Z nějakého, ne zcela jasného důvodu také doporučuje, aby muži nenechávali ženy pít čistou vodu, ale zásadně aspoň lehce zbarvenou burgundským vínem.
Hrajte hloupé
„Průměrný muž si vezme ženu, která je o něco méně inteligentní, než je on,“ tvrdí se v roce 1952 v americkém magazínu Moderní nevěsta.
V publikaci Příprava na manželství radí renomovaný manželský poradce, doktor Clifford R. Adams, aby se ženy tvářily hloupější, než ve skutečnosti jsou, jinak se nevdají.
„Většina vzdělaných mužů říká, že touží získat inteligentní ženu pro manželství, ale chtějí zároveň cítit, že oni sami jsou ještě inteligentnější,“ dodává.
Redaktorka Dorothy Dixová pak dává ve svých sloupcích, které píše od roku 1900 do roku 1950 vdavekchtivým ženám jednu pragmatickou radu.
„Každá žena může dostat vyhlédnutého muže, pokud ho bude dostatečně dlouho uhánět a pronásledovat,“ doporučuje stalking jako metodu, vedoucí k úspěchu.
