Skip to content

Jak vznikla lidská řeč? A proč mluvíme tolika jazyky?

Člověk je jediným ze všech živých tvorů, který dokáže mluvit. Unikátní hrtan, který mu to umožňuje, se vyvinul až před 300 000 lety. Lidský hrtan je položený níž než hrtan primátů. Za dar řeči ale proto platíme rizikem, že se můžeme udusit jídlem. Jak tedy došlo ke vzniku lidské řeči? Proč nemluví nikdo jiný než lidé?

Během třetihor se na Zemi prudce změnilo podnebí. Prales začal ustupovat, rozšiřovaly se savany. Ti z našich předků, kteří si tenkrát uhájili podmínky pro život i tak obtížných podmínkách, přežili do dnešních časů jako lidoopi. Jiní se zase dokázali novým podmínkám přizpůsobit – opustili život na stromech a vzpřímili se. Najednou měli volné ruce, které už nepotřebovali ke šplhání. Než ale začali mluvit, muselo se stát několik důležitých věcí.

Jak jsme ztratili srst

Pro vývoj řeči byla v téhle chvíli nejdůležitější změnou ztráta srsti, jakkoli paradoxně to na první pohled vypadá. Do té doby jsme neměli potní žlázy a podobně jako například dnešní psi jsme museli poměrně rychle dýchat. Najednou se otevřely další možnosti, jak ústa využít. Naučili jsme se vydávat zvuky a skřeky – podobně jako to dělala i jiná zvířata.

Vývoj řeči paradoxně souvisí se ztrátou srsti.

Za co může nudná práce

Tito lidé se začali sdružovat do tlup a byli nuceni se společně bránit nepřátelům, společně lovit. Komunikovali tehdy podobně jako dnešní šimpanzi – pomocí skřeků a gest. Ženy zase potřebovaly vyjadřovat radost a smutek, chtěly se nějak zabavit při nekonečném a nudném sbírání bobulí a bylinek. Postupně proto docházelo ke změnám ve vývoji mozku, na jejichž konci byl vznik lidské řeči.

Nový lidský mozek

Zlom nastal zhruba před 1 000 000 let, kdy Zemi obýval jeden z našich přímých předků, Homo erectus. V této době v mozku vzniká tzv. Brocova oblast, která umožňuje vytvářet slova a věty, objevují se první zárodky lidské řeči. Dnes poměrně častá dyslexie vzniká postižením právě této oblasti určené pro čtení textu, vnímání řeči a vytváření řeči.

Hudba nebo řeč?

Lidský mozek se vyvíjel dál. Pravá a levá hemisféra – dvě základní části mozku – se od sebe začaly výrazně odlišovat. Centra řeči se usídlila v levé hemisféře, pravá nám umožňuje hudební prožitky – především vnímání melodie a rytmu. Mozek se jednoduše přizpůsoboval a vylepšoval tím, jak rostla schopnost artikulované řeči. Ke čtení a psaní totiž dnes užíváme oblasti mozku původně určené jiným funkcím.

Sluch k mluvení nutně potřebujeme

Ubylo v něm například oblastí odpovědných za zpracování zrakových vjemů – mozek dnešního lidoopů má tyto zrakové oblasti o třetinu větší. S čichovou oblastí mozku jsme na tom ještě hůře: primáti ji mají 2x objemnější než my. Velikost oblastí odpovědných za sluch se ale naproti tomu za stovky tisíc let prakticky nezměnila, lidský sluch se v souvislosti s vývojem řeči během posledního milionu let dokonce vyvinul ke zvýšené vnímavosti, i když v menším rozsahu vysokých tónů než má většina savců.

Mluvíme už 50 000 let!

Souběžně se lidem také proměňovalo hlasové ústrojí. Nic ale není zadarmo – právě proto se člověk jako jediný tvor může zadusit, když polyká potravu. Důvodem je právě ono zcela unikátní uzpůsobení krční a ústní dutiny k tomu, aby se s jejich pomocí dala vydávat artikulovaná řeč. Nejnovější vědecké objevy ukazují, že hrtan, který umožňuje vyslovovat všechny hlásky, se u lidí objevil až před 300 000 lety. Schopnost mluvit pak před 100 – 200 000 lety. Lidé dokonale zvládli mluvu před 50 000 lety – v době, kdy se objevilo první symbolické umění. Má se za to, že dokonalejší jazyk a řeč byly jedním z faktorů, které umožnily našim předkům vytlačit a vyhubit neandertálce.

Opička a zmrzlina

Do mozaiky změn, které nakonec vedly k vytvoření lidské řeči, chybí poslední důležitý díl – vznik tzv. zrcadlových neuronů. Poprvé byly popsány až v roce 1992 a vědci tento objev považují za jeden z nejvýznamnějších milníků neurovědy. Představte si opičku sedící v laboratoři, s elektrodami napojenými na přístroje. Do laboratoře vstoupí fyziolog a v ruce drží zmrzlinu. Když pohne rukou, aby si lízl, přístroje překvapivě zaznamenají nervovou aktivitu opice. Její nervové buňky vysílaly stejný signál, jako by končetinou se zmrzlinou pohnula i ona, opice ale sedí bez hnutí. Tak byly před 22 lety objeveny zrcadlové neurony.

Co zařídí zrcadlové neurony?

Opice i lidé mají v mozku skupiny zrcadlových neuronů, které začnou pracovat nejen ve chvíli, kdy provádí například pohyb ruky, ale i tehdy, když se na pohyb někoho jiného jen dívají. Neuron tedy „zrcadlí“ reakci jiného neuronu v jiném těle a chová se tak, jako by sám daný pohyb prováděl. Jde o nevědomé napodobování – a to nejen něčeho, co vidíme, ale taky toho, co cítíme.

Důležité pohyby jazyka

Systémy zrcadlových neuronů mají nejspíš hlavní zásluhu na tom, že předchůdci člověka začali rozlišovat sebe od jiných příslušníků skupiny. Velmi pravděpodobně stály při zrodu jazyka, kdy funkci mimiky, gest a skřeků postupně tímto „opičením“ nejprve doplňovala, a později nahrazovala mluva. Mnohem podstatnější roli než jsme si doposud mysleli, hrály při utváření řeči podle nejnovějších vědeckých výzkumů pohyby jazyka, rtů a obličejových svalů.

Hrtan nebo mimika?

Skřeky a gesta mají totiž primáti, tedy opice i lidé, vrozené, ale mluvit se člověk musí v dětství naučit. Lidská řeč probíhá vědomě kontrolovanými a koordinovanými rychlými pohyby rtů, jazyka, jazylky a čelistí. Americký evoluční biolog William Tecumseh Fitch tvrdí, že pro vývoj řeči byla právě z tohoto důvodu významnější práce obličejových svalů a jazyka, než vývoj unikátního lidského hrtanu umožňujícího tvorbu slov.

Prvotní jazyk se rozplynul…

A jak vznikly jednotlivé jazyky, kterými dnes mluvíme? Genetické poznatky dokazují, že veškeré lidstvo pochází z jedné prapůvodní skupiny. Ta jistě nemluvila více jazyky. Podle britského archeologa Colina Renfrewa z Cambridgeské univerzity se jazyky vytvářely tak, jak se lidé rozdělovali při osídlování planety.

Mocnosti mluví po svém

Buď si do svého nového domova přinesli svůj jazyk a prosadili ho, nebo se dva jazyky promísily a spojily v další – anebo silnější skupina vnutila svůj jazyk ostatním. To se koneckonců děje dodnes. Latina se stala univerzálním dorozumívacím jazykem starověku díky síle mocného Říma, dnes jsou v podobné pozici USA s angličtinou jako světovým jazykem číslo jedna. Není pravděpodobné, že by na Zemi zůstal jediný jazyk a ostatní vymizely. Tedy pokud nepřijde globální apokalypsa, kterou přežije jen malá hrstka lidí na jediném místě.

V historii se několikrát stalo, že silnější skupina vnutila svůj jazyk ostatním.
Foto: Shutterstock.com, wikimedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Zajímavosti
Zobrazit více …