Domů     Jak vyspělé jsou současné online překladače
Jak vyspělé jsou současné online překladače
komerční sdělení

Snaha o vytvoření kvalitního mechanického překladače trvá již více než 60 let. Od svých počátků v 50 letech vývojáři rozhodně pokročili.

reklama

Počínaje základními substitučními překlady, kdy se slova ve větách překládala jednotlivě, po dnešní nejmodernější neurální mechanické překlady, které vychází z miliónů interakcí na síti.

První automatizovaný překladač poskládala skupina programátorů v lednu roku 1954 na půdě americké George Town univerzity. Jednalo se experimentální projekt, jehož cílem bylo přetlumočit 60 ruských vět do angličtiny.

Jejich překladač byl ovšem velmi primitivní přístroj. Obsahoval pouze 250 slov a ve výsledku převedl pouze 49 vybraných vět, především z tématiky organické chemie.

Přestože experiment v George Town byl docela úspěšný, řada lingvistů označila automatizované překlady za příliš nepřesné a nákladné. Vývoj se tedy, alespoň v Americe, vydal na příštích 10 let cestou elektronických slovníků a dalších pomůcek pro tlumočníky.

reklama

S příchodem moderní informačních technologií a mikroprocesorů začínají být automatické překlady opět velmi zajímavé téma a vznikají tak první statistické mechanické překladače.

Statistika je sice nuda, dokáže však celkem dobře překládat

Statistické mechanické překlady, které ještě stále částečně využívají Google i Microsoft, již nepracují pouze ze slovníkovou zásobou, jak tomu bylo u substitučních překladů, ale mají k dispozici doslova tisíce stránek záznamů, se kterými mohou pracovat.

V těchto ukázkových textech pak vyhledávají vzory a snaží se najít paralely mezi jednotlivými jazyky.

Zdrojem dat se pak pro tento proces staly především směrnice vydané OSN, Evropskou Unií a dokonce také bible. Právě tyto materiály jsou totiž jedny z nejpřekládanějších tiskovin do mnoha světových jazyků.

Jak dobře fungují statistické programy, si můžeme jednoduše ukázat na vybraných překladech do angličtiny. Použijeme pak 3 v současnosti asi nejpokročilejší překladače:

Google, Microsoft a SDL FreeTranslation. Pro překlad jsme zvolili jednoduchou větu:

Soused Sodovka skladoval ve stodole jen kajak a kousek lana

Zde si můžete prohlédnout výsledky:

Google

SDL – FreeTranslation

Microsoft

Neurální mechanický překlad

Jak si můžete všimnout, i tak jednoduché věty mají do dokonalosti daleko. Je to způsobeno tím, že podkladové materiály, jako směrnice o množství CO2 vydané Evropskou komisí v roce 1996, prostě nezmiňují souseda Sodovku, který se chystá v létě na vodu.

Na stejný problém pak naráží například odborné překlady, s věcmi jako idiomy nebo přísloví, si pak statistické překladače nedokáží poradit vůbec.

Pracovníci Googlu si toho jsou poměrně dobře vědomi a v roce 2016 vypustili do světa zatím nejvyspělejší verzi – neurální mechanický překladač.

Ten využívá vyšší počet parametrů a nepracuje již na modelu řazení slov jako statistický, ale snaží se převádět věty jako celek podle významu a kontextu. Výsledkem jsou pak překlady, které jsou podobné běžné řeči.

Na neurální překlady do a z češtiny si ještě nicméně nějaký čas počkáme. V současnosti je rozhraní nasazeno pouze na angličtinu, francouzštinu, němčinu španělštinu portugalštinu, čínštinu, japonštinu, korejštinu a turečtinu.

reklama
Foto: archiv
Související články
Věda a technika
Mladý vynálezce: Philo Farnsworth se postará, aby bylo na co koukat
Děti nevymýšlejí jen lumpárny, jak se může zdát z rodičovských stesků nebo našich vzpomínek na dětství. Některé děti přicházejí s nápady, které se mohou proměnit ve velmi zdařilé vynálezy. A některé jejich nápady jsou tak úspěšné, že změní svět. I když existuje mnoho vynálezců, kteří přispějí k vynálezu televize, Philo Farnsworth (1906–1971) je první, kdo přijde s nápadem na […]
Věda a technika
Nevyzpytatelný uran: Napájí domácnosti a maže města z povrchu zemského
Počasí mu tehdy nepřeje, a tak pokus odloží do šuplíku. Když si na experiment vzpomene, vytáhne snímek a nestačí se divit. Místo lidí na fotografii na něj zírá černota. Slunce do zásuvky nesvítilo, a tak jediným viníkem musí být uran! V periodické tabulce prvků mu náleží písmeno U a vedle něj trůní číslovka 92, která […]
Věda a technika
Proč se na podzim barví listí? Stromy před zimou rozehrávají pestré divadlo
Ještě před pár týdny byly koruny stromů zelené. Pak se dny začnou krátit, noci prodlužovat a listy náhle vzplanou žlutou, oranžovou, červenou i vínovou. Není to jen půvabná podzimní podívaná. V každém listu právě probíhá důmyslná chemická úklidová akce, při které strom rozebírá své „sluneční elektrárny“, zachraňuje cenné živiny a připravuje se na zimu. Na […]
Věda a technika
Zvuk, neviditelný cestovatel, který umí sprintovat i šeptat
Zvuk je všude kolem nás, přesto ho nevidíme. Umí se odrážet, ohýbat, zrychlovat i zpomalovat, a zatímco vzduchem se žene rychlostí asi 343 metrů za sekundu, ve vodě je z něj hotový sprinter. Pojďme se podívat, co všechno tenhle neviditelný posel dokáže. Ve vodě má zvuk pořádný náskok. Zatímco vzduchem při pokojové teplotě putuje přibližně […]
reklama
casopis
věda a technika
Co kdyby Slunce nahradila černá díra? Nastala by vesmírná zima
Představte si, že někdo zmáčkne obří kosmické tlačítko a místo Slunce se uprostřed naší soustavy objeví černá díra, přesně stejně hmotná jako naše hvězda. První překvapení? Země by se nikam nezřítila. Žádné okamžité „šup a jsme uvnitř“, žádný kosmický vysavač. Planeta by dál poslušně obíhala po své dráze. Jenže pak by přišel problém, proti kterému […]
Vizionář kosmického věku Ciolkovskij: Co si myslel o mimozemšťanech?
Byl téměř hluchý a jeho životní styl občas připomínal poustevníka. Navíc byl jeho život ohraničený letopočty 1857–1935. Může se někdo takový zaníceně dívat ke hvězdám? Ano, Konstantin Eduardovič Ciolkovskij je považován za průkopníka kosmického věku. I jeho úvahy o existenci mimozemských civilizací předběhly svou dobu. Svůj život prožil v carském Rusku a později v Sovětském Svazu. To […]
Mozek bolest necítí. Kdo tedy způsobuje tu protivnou bolest hlavy?
Mozek nebolí. Hlava ano. Zní to jako hádanka, ale právě tady začíná fascinující příběh bolesti hlavy. Samotná mozková tkáň totiž nemá receptory bolesti, takzvané nociceptory. Když nás tedy rozbolí hlava, mozek si ve skutečnosti nestěžuje na vlastní bolest. Spíš dostává poplašnou zprávu z okolí a někdy je ten poplach pořádně hlasitý. Představte si mozek jako […]
Pozor, padá hvězda! Proč si máme něco přát?
Všichni víme, že hvězdy spadnout nemohou. Žhavé plynové koule obíhají po svých drahách kolem středu galaxie, a pokud je tedy nepohltí černá díra, žádné místo ani směr, kam by mohly padat, ani není! Proč nás tedy „padající hvězdy“ inspirují i matou už tisíce let? Když bohové pohlédnou z nebe na Zemi, pootevřou nebeskou klenbu. A […]
historie
Mlsné prase málem vyvolalo válku mezi USA a Británií
Představte si, že vám soused vleze na zahradu, začne vám okusovat zeleninu a vy ho v návalu vzteku zastřelíte. Normální sousedská hádka? Možná. Jenže se píše rok 1859, zahrada leží na území, o které se přou Spojené státy a Velká Británie, a zastřelené zvíře patří mocné britské společnosti, může z toho být mezinárodní krize. Přesně […]
Vyhodíš ho oknem, vrátí se ti dveřmi! Tři pražské defenestrace
Ocitá se v patové situaci. Vpředu na něj zívá prostorné okno a pod ním nabroušené zbraně rozvášněného davu. V zádech ho motivují ke skoku zástupci vzbouřenců. A právě ti ho nakonec dotáhnou k oknu a hodí vstříc tragickému osudu. Pivo, hokej, Švejk a nebo třeba kontaktní čočky. Češi prorazí ve světě s celou řadou věcí a do výčtu […]
HMS Victory: Loď jako bitevní kronika
Staletí vzdoruje času, přečkala bitvy, bouře i hrozbu zániku. Britská válečná loď HMS Victory se stává symbolem námořní slávy a dodnes připomíná dobu, kdy o osudu říší rozhodují dřevěné koráby, odvaha námořníků, vítr v plachtách a přesná palba děl. Každá loď jednou doslouží. Některé skončí na dně moře, jiné jsou rozebrány na dřevo. Jen málokteré […]
Kam s ním? Historie svozu odpadu
Babička se ptá vnoučka, co by chtěl za povolání. Volba je jednoduchá: Policajt. Nebo Kosmonaut. Kovboj! Rytíř Jedi! Ale nakonec to vyhraje zase popelář. Frajer, co jezdí s parádním velkým autem a navíc, a to je nejvíc cool, může jezdit na stupátku! A popeláři jsou frajeři už od roku 1785. Z toho roku pochází nejstarší doklad […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz