Málokdo neužasne, když se ocitne v blízkosti termitiště. Stavby termitů leckdy svou okázalostí připomínají katedrály. Věže se mohou tyčit až do výšky osmi metrů, zpravidla však mají okolo tří metrů. Uvnitř termitiště bychom nalezli důmyslný systém chodeb, a větracích šachet.

Při stavbě spotřebují termiti obrovské množství biomasy. Rozžvýkané dřevo, vlastní trus, hlína i zbytky těl mrtvých jedinců. To vše se slepí slinami a vznikne termitiště.

Zdaleka ne všichni termiti však potřebují takovéto obří stavby. Existují i druhy, které žijí v koloniích čítající pouhé desítky jedinců.

Na druhou stranu tu však máme velmi sociální druhy, jejichž kolonie mají stejný počet obyvatel jako město New York (kolem 8 milionů). Termiti bojovní, s nimiž se můžeme setkat například v tropické Africe, žijí ve velkých společenstvech.

Uvnitř svých staveb zakládají specializované houbové zahrádky. Pěstované houby jim slouží jako potrava.

Královna měří před oplodněním sice jen 2 cm, ale v průběhu života dále roste. Zvětšuje se především její zadeček, který produkuje velké množství vajíček. Samička tak může po několika letech dorůst velikosti až 15 cm. Promění se doslova v továrnu na vajíčka. Obrovská masa jejího těla ji učiní závislou na ostatních.

Ve své komůrce je v péči dělníků, kteří jsou v termitišti nejpočetnější kastou. Jedni se starají o její hygienu, další ji krmí, jiní pak odebírají vajíčka a odnášejí je do jiné části termitiště. Kadence kladení je velmi rychlá. Až pět vajíček za deset sekund.

Vnější zdi termitiště mohou být i 30 cm silné. Společně s kastou vojáků slouží k obraně termitiště. Důležitý je také systém ventilace.

Super organismus v dolní části termitiště, který je neustále v pohybu, vyprodukuje obrovské množství tepla a oxidu uhličitého. Vydýchaný vzduch je třeba vyměnit za čerstvý. K tomu slouží speciální ventilační mechanismus.

Za mohutnými zdmi se nachází centrální šachta – komín procházející hnízdem v celé jeho výšce. Horký vzduch z nitra kolonie jím stoupá vzhůru. Vršek termitiště nemá otvor, jak je tomu u komínů lidských příbytků.

Termiti však v silných zdech vytvořili úzké chodbičky – větrací šachty. K větrání využívají větru, který proudí kolem termitiště. Průduchy se dovnitř stavby dostává čerstvý vzduch, který vytlačí ten vydýchaný. Klima v termitišti je relativně stálé a teplota kolísá jen minimálně.