Přestavte si dobu, kdy lidé konečně osídlí nějaké cizí vesmírné těleso. Budou tam žít, pracovat, sázet rostliny, stavět města a taky rodit děti. Budou ale ty děti tedy mimozemšťany, nebo lidmi? Říkáte si, že budou přeci budou vypadat jako my? Tak to jste na omylu!
„Děti narozené ve vesmíru už vlastně tak úplně lidé nebudou,“ tvrdí známý americký biolog Scott Solomon. Když se zamyslíme nad různými zákonitostmi evoluce, prý není možné, aby se něco zásadního nezměnilo.
Vidí to dokonce tak radikálně, že by se z nás v případě kolonizace jiné planety mohl vyvinout zcela jiný druh.
Černoši s obří hlavou?
Jak je známo, ve vesmíru je oproti Zemi velmi nízká gravitace. Což pro lidské tělo nese mimo jiné riziko snižování hustoty kostí. Astronautům zřídnou kosti o 1 % za každý měsíc strávený v kosmu!
A pro ženy by tak byl po delším pobytu samotný porod velký hazard – nejspíš by došlo ke zlomení pánve. Proto podle Solomona povede vesmírná éra patrně k porodům císařským řezem.
A protože už pak tedy nebude nutné, aby hlava dítěte prošla porodními cestami, bude postupně větší a větší. Stejně tak se asi brzy změní i barva pleti. V kůži se budou vyvíjet takové pigmenty, které ochrání pokožku před silnějším ultrafialovým zářením. Přibude patrně hnědočerný pigment melanin a kůže viditelně ztmavne.
Drama ještě před narozením!
Vzhled je však pochopitelně až druhořadou záležitostí. Otázka první zní: narodí se tyto děti vůbec zdravé? Jak bude probíhat samotné těhotenství? Dokončí se u plodu všechny nutné procesy, jako když ho matka nosí v břiše po Zemi?
Pochybnosti má například Kris Lehnhardtpv z Lékařské školy Univerzity George Washingtona.
A starost má i o to, zda se u plodu ve vesmíru vyvinou správně všechny kosti:„Budou takoví jedinci vůbec pak někdy schopni přiletět na Zem a postavit se na ní?“ To zatím netušíme. Žádná z astronautek, které dosud vycestovaly do vesmíru, těhotná nebyla. Ovšem už řadu let probíhají experimenty se zvířaty.
Vesmírným krysám se daří
Krysy se v kosmické lodi rodí už 90. letech minulého století. Mají sice v uchu špatně vyvinutý systém pro orientaci v prostoru, na Zemi se ale přesto naučí normálně žít. Stav beztíže je však podle vědců nebezpečný i pro reprodukční orgány.
Potvrdí to myši vyvezené na Mezinárodní vesmírnou stanici v letech 2010 a 2011, které výlet odnesou ztrátou ovulace! A co navíc s tou nebezpečnou radiací? Ta může především nabourat DNA a vést k řadě genetických chorob.
Když se v roce 2017 mají narodit myší mláďátka ze spermií uložených devět měsíců na Mezinárodní vesmírné stanici, DNA embryí je nejdřív trochu narušená. Ještě v prenatálním období se ale opraví a myši normálně vyrostou.
Vesmírná stanice ale relevantní zátěžovou zkouškou není – pořád ji do jisté míry ochraňuje zemské magnetické pole. Na Měsíci nebo Marsu bude situace naprosto jiná.
První mimozemské mimino
Pozorovat jen rodící se myši, ryby či ještěrky pochopitelně nestačí. I proto chce firma SpaceLife Origin brzy uskutečnit ve vesmíru první lidský porod!
Mimozemské děťátko se má narodit v kosmické lodi na oběžné dráze, kam těhotná dobrovolnice odletí spolu se špičkovými odborníky těsně před porodem. Celá mise však proběhne v letech 2020 až 2024 a porod bude už jen třešničkou na dortu.
Předtím je v plánu vyslat do vesmíru zmrazená vajíčka a spermie jako pojistku do budoucnosti, kdyby na Zemi vypukla globální katastrofa. Některé buňky budou v kosmu hned spojeny v embryo a to pak na Zemi vloženo do dělohy. Zkrátka experimentů není nikdy dost.
Protože dokud nepoznáme možnosti reprodukce mimo naši planetu, budou jakékoliv snahy o osídlení cizích vesmírných těles zbytečné.
