Skip to content

Jak skončí život na Zemi? Poznejte 5 nejočekávanějších scénářů konce světa!

Prorokové, konspirátoři i seriózní vědci se už po staletí zabývají hrozbou apokalypsy. Kdy přijde a jakou bude mít podobu?

Čeho se vlastně máme bát?

Scénář číslo 1: SÉRIE PŘÍRODNÍCH KATASTROF

Některé přírodní katastrofy probíhají tak rychle, že způsobují velké škody a zanechávají po sobě oběti na životech.
Některé přírodní katastrofy probíhají tak rychle, že způsobují velké škody a zanechávají po sobě oběti na životech.

Kdy se může odehrát: Možná už se odehrává.

Scénář číslo 2: ZABIJÁCKÉ KLIMA

Nejčastěji přijímaný názor uvádí, že za globální oteplování může vyšší koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.
Nejčastěji přijímaný názor uvádí, že za globální oteplování může vyšší koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.

Kdy se může odehrát: Průběžně od roku 2014.

Scénář číslo 3: JADERNÁ A CHEMICKÁ VÁLKA

Vypuknutí jaderné války by mohlo znamenat konec lidstva.
Vypuknutí jaderné války by mohlo znamenat konec lidstva.

Kdy se může odehrát: Na počátku 21. století.

Scénář číslo 4: VESMÍRNÁ KOLIZE

V 90. letech byl v americké Arizoně za podpory NASA spuštěn program vyhledávání a monitorování planetek, jejichž průměr či délka přesahuje1 km, tak velké těleso totiž stačí k zahubení života na planetě.
V 90. letech byl v americké Arizoně za podpory NASA spuštěn program vyhledávání a monitorování planetek, jejichž průměr či délka přesahuje1 km, tak velké těleso totiž stačí k zahubení života na planetě.

Kdy se může odehrát: Nejbližší možná srážka může nastat v roce 2068.

Scénář číslo 5: POHLTÍ NÁS SLUNCE?

V případě, že ohromná sluneční erupce vyšle k Zemi oblak nabitých částic, hrozí zničení ochranných vrstev v atmosféře. Na zemský povrch začne dopadat životu nebezpečné kosmické záření a zejména silná radiace údajně může vyhladit život na planetě v rámci několika dnů.
V případě, že ohromná sluneční erupce vyšle k Zemi oblak nabitých částic, hrozí zničení ochranných vrstev v atmosféře. Na zemský povrch začne dopadat životu nebezpečné kosmické záření a zejména silná radiace údajně může vyhladit život na planetě v rámci několika dnů.

Kdy se může odehrát: V případě sluneční erupce kdykoliv, pohlcení černou dírou hrozí za tisíce bilionů let.

Foto: afternoonspecial.com, humanbehavioralchanges.blogspot.com, acenewsdesk.files.wordpress.com, .redorbit.com, theguardian.com, dreamatico.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika

Pacientům s těžkou plicní nemocí už nikdo léčbu nevysadí

Desítky pacientů s idiopatickou plicní fibrózou (IPF) se dočkaly dobrých zpráv. Tzv. stopping rules jsou zrušena – znamená to, že nemocným nikdo nebude brát moderní antifibrotické léky, když jejich plicní funkce poklesnou. Dosud jim hrozilo vysazení léčby, pokud se naměřené hodnoty jejich plicních funkcí dostaly pod určitou hodnotu – bez léčby se jejich doba dožití […]

Čeští panovníci až do 13. století většinou neuměli číst ani psát

Vzdělání ve středověku zdaleka nepatří k samozřejmostem. Negramotnost nebyla vůbec neobvyklým jevem. Kdo byl prvním českým gramotným panovníkem? Svatý Václav (907–935). První staroslověnská legenda o jeho životě líčí, že četl jak latinské, tak i slovanské a řecké knihy.  Až do 13. století jsou ale bohužel tyto schopnosti u našich panovníků spíše vzácností. Poručník mu nepřeje  Číst […]

Podnikatelka Estera Hebenstreitová se o svoje dědictví doslova poprala

Estera cítí vůni pepře smísenou se zázvorem a hřebíčkem. Připomíná jí dětství. „Nedovolím jim, aby obchod získal někdo, kdo si to nezaslouží,“ říká si. Vyplatit dědictví rodinným černým ovcím je pro ni nepřijatelné. Estera Hebenstreitová ze Streitenfeldu (†1637) dostane evangelickou výchovu zaměřenou na vedení domácnosti a zbožnost. Od mala ji její otec vodí do svého […]

Ludmila Sedlčanská mladší díky svojí vytrvalosti tiskne pro císaře

Rodinnou tiskařskou dílnu Sedlčanských zakládá v Praze 1582 Daniel Sedlčanský nejstarší (†1613), po něm se v ní vystřídá několik generací počínaje Danielem starším (asi †1633), jeho synem Jiřím (†1637), a Ludmilou starší a jejich potomkem Danielem mladším (†1648), který zemře roku 1648. Po sobě zanechá vdovu Ludmilu mladší (†1664), ambiciózní ženu, kterou ani smrt manžela a syna […]

Výzkum skleníkového efektu není žádnou novinkou. Začal už v 19. století

Počátky výzkumu skleníkového efektu se datují do 50. let 19. století. Anglický fyzik John Tyndall (1820–1893) tehdy sestrojil přístroj pro sledování, jak dokážou plyny absorbovat infračervené záření. Během svého výzkumu došel v roce 1859 k závěru, že kyslík energii záření nepohlcuje, ale metan, oxid uhličitý a vodní pára ano. I když vliv člověka na produkci CO2 ještě nezkoumal, už […]

Zobrazit více …