Zatímco dumáme, jak Egypťané ve starověku dokázali postavit pyramidy a žasneme nad jejich majestátností a velikostí, pohled na mraveniště v lese v nás podobné pocity a otázky nevyvolává. Ovšem jen do okamžiku, než si vybavíme poměr mezi velikostí stavby a velikostí jejich stavitelů.

Délka mravenčích dělnic se pohybuje mezi 0,5 až 0,9 centimetru. Jejich kupovité stavby jsou obvykle vysoké kolem 50 centimetrů, avšak mohou dosahovat i do dvoumetrové výšky. Královna a samci jsou větší než dělnice.

Dorůstají velikosti od 9 do 11 milimetrů. Blanokřídlý sociální hmyz je rozšířen téměř po celé Evropě. Nesetkáme se s ním pouze v jižní Evropě. U nás se vyskytuje nejčastěji od středních do vyšších poloh.

Základem mraveniště obvykle bývá starý pařez. Jako materiálu se využívají drobné větvičky a jehličí. Nejvhodnější je smrkové a jedlové.

Na mraveniště povětšinou narazíme na prosluněných mýtinách či okrajích lesa. Důležité je, aby na stavbu dopadalo co nejvíce slunečních paprsků. Kvůli ochraně před větrem bývají zpravidla orientovaná na jih.

Zachytí tak více tepla. Nejstrmější zpravidla bývá severní stěna. Teplota uvnitř je regulovatelná. K regulaci slouží množství vchodů a jejich otevírání a zavírání. V místech s nedostatkem světla jsou mravenci nuceni vyhnat stavbu výš.

Velikost mraveniště se odvíjí také od toho, jakým způsobem v něm mravenci žijí. Koloniím s jednou královnou vystačí menší stavby. Taková společenství čítají kolem půl milionu dělnic. Poté, co samička zahyne, zanikne obvykle celá kolonie.

Novou královnu se podaří přijmout jen výjimečně. Tato společenství vyhledávají obvykle stinná místa. Stavby jsou proto vyšší a často hrubšího zrna.

I když je jejich životnost determinována délkou života jedné královny, neznamená to, že by byla osídlena krátkodobě. Mravenčí královny vynikají v hmyzí říši svou dlouhověkostí. Dožívají se až 20 let. Dělnice, které zajišťují shánění potravy, péči o potomstvo a ochranu společenství, žijí průměrně 6 let.

Nejkratším životem se pak vyznačují samci, kteří hynou krátce po spáření. Naproti koloniím s jednou královnou existují takové, kde je plodných samic více. Tzv. polygonní společenství sestávají až z milionu obyvatel.

Tím pádem musí být nutně větší. To se však nemusí projevit výškově, ale co do plochy, kterou mraveniště zaujímá. Stavby bývají z jemnějšího materiálu. Obydlené zůstávají po dlouhá desetiletí.

Nad zemí se však nachází asi jen třetina celého důmyslného komplexu. Nejzajímavější část stavby zůstává našim zrakům skrytá. Podzemní část může být až dvakrát větší, než ta, kterou vidíme. Panuje zde stálá teplota a mravenci se sem stahují na zimu.