Domů     Jak mrtvoly změnily automobilový průmysl?
Jak mrtvoly změnily automobilový průmysl?
15.1.2019

UM 006 na sobě má modré tričko se stojatým límečkem a ladící kalhoty. S maskou na obličeji a bílou bavlněnou kapucí vypadá, jako by chtěl vykrást banku. Ve skutečnosti ho čeká autohavárie. Je mu to ale jedno – mrtvý už je.

Když ještě žil, měl UM 006 jistě nějaké elegantnější jméno. Své tělo ale před smrtí daroval k vědeckým účelům. Teď se jeho ostatky vezou po boku ostatních mrtvol, díky kterým noví zemřelí tak rychle nepřibývají.

„Díky testům se skutečnými lidskými těly známe limity pro roztříštění lebky, proražení hrudníku nebo rozdrcení kolen,“ říká žurnalistka Mary Roachová. Výhoda mrtvoly oproti figuríně není jen v tom, že je levná a všude jich je dost.

Kdysi živá tkáň je v mnohém lepší než tkáň syntetická, která člověkem nikdy nebývala.

Profesor Lawrence Patrick první testovací figurínu nevynalezne, on se jí stane.
Profesor Lawrence Patrick první testovací figurínu nevynalezne, on se jí stane.
reklama

Necítím bolest, necítím nic

V polovině minulého století automobiloví výrobci prohlašují, že je to sice smutné, dopravní nehody ale byly, jsou a budou pro křehkou lidskou schránku vždy smrtelné. O 50 let později lidé jezdí, bourají a přežívají i havárie na dálnicích.

A to jen díky tomu, že si za ně předtím někdo zlámal kosti na nárazových trenažérech. Za účelem odhalení limitů lidského těla se mladý profesor Lawrence Patrick (1920–2006) osobně účastní stovek podobných simulovaných nárazů.

„Jsem živá testovací figurína,“ říká o sobě, když si drtí kolena o železné sloupky. Zároveň sní o těle, které by žádnou bolest necítilo. Začne proto bezvládná těla shazovat prázdnou výtahovou šachtou na kovový plát. Za volant je usadí až později.

A testy ukážou, že pokud je pečlivě zabalen, vydrží toho člověk překvapivě hodně.

Za volant jsou usazeny těla těch, kteří před smrtí darovali své ostatky vědě.
Za volant jsou usazeny těla těch, kteří před smrtí darovali své ostatky vědě.

Kosti praskají, krev nestříká

Původní automobily jezdí bez jakékoliv bariéry mezi řidičem a vším ostatním, co by mu mohlo přelítnout přes nos. S prvními prototypy čelního skla ovšem přijdou i hrůzostrašná zranění.

Zahřívacím úkolem mrtvých za volantem se proto stane narážet hlavou do různých materiálů a sledovat, co to s lebkou udělá. Druhým kritickým problémem během nehody jsou poranění hrudníku.

Ještě před bezpečnostními pásy je volant vůbec nejsmrtonosnějším předmětem v interiéru auta.

Tělo nárazem vymrštěné kupředu se kolem něj uzavře jako deštník. „Díky mrtvým víme, že hrudní koš může být stlačen až 7 cm, než dojde k poranění toho měkkého a vlhkého, co chrání,“ říká Roachová.

Postupně se zkušebním mrtvolám drtí všechno od hrtanu po čéšku a údaje se pečlivě zaznamenávají.

I když testovací figurína je dnes technologický skvost, do dokonalost skutečného lidského těla má stále daleko.
I když testovací figurína je dnes technologický skvost, do dokonalost skutečného lidského těla má stále daleko.

Nevýhody mrtvol

I tak užitečný nástroj má ovšem své „mouchy“. V mrtvých plicích a cévách například chybí krevní tlak, který hraje při havárii důležitou úlohu. Z větší části se také jedná o staré lidi, jejichž kosti jsou křehké a snáze se lámou.

Výsledky pak mohou být zkreslené. Nelze opomenou ani citlivé téma etiky. Faktem ale zůstává, vší moderní kontroverzi navzdory, že jen díky pokusům s těly mají auta povinné bezpečnostní pásy a airbagy.

Ač to mnoho automobilek nepřizná, mrtví lidé jsou k havarijním testům používáni částečně dodnes. „I když máme velmi dobré matematické modely, stále jsme nedosáhli na úroveň lidí,“ říká bývalá vývojářka Fordu Priya Prasadová.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Zajímavosti
Věčný rebel Alain Delon: Věrnost není na pořadu dne
Malý chlapec sedí u vchodu do řeznictví a marně si snaží si urovnat myšlenky. Proč tu je? Proč nemůže být s mámou a tátou? Z téhle rány se už nikdy neotřese… Když se 8. listopadu 1935 ve Sceaux na jižním předměstí Paříže prvně rozkřičí maličký uzlíček počastovaný dlouhým jménem Alain Fabien Maurice Marcel Delon (1935–2024), […]
Zajímavosti
Smolný den: Čtyři tragédie zrovna na pátek třináctého
Jaký tropický cyklón si vezme nejvíc životů? Bezkonkurenčně Bhola. Jméno dostane po největším z bangladéšských ostrovů. Zformuje se 8. listopadu roku 1970 nad Bengálským zálivem a vydá se zdrtit Východní Pákistán (dnešní Bangladéš) i část Indie.  Zabíjí i na pátek 13. EpochaPlus.cz vám přináší sérii tragických událostí, které jen přilily do kotlíků pověr o neštěstí […]
Zajímavosti
Když samotná cesta je cílem: Kaunertalská ledovcová silnice
Asfaltový had se plazí vysokohorskou krajinou a překonává na 26 kilometrech výškový rozdíl 1500 metrů. Bez povšimnutí nechává plných 6 vegetačních pásem – od lesů a luk až k holým skalám. Přitahován a poháněn magií věčného ledu, zastaví se až v nadmořské výšce 2750 metrů nad mořem. Tahle silnice je dobrodružstvím při cestě za dobrodružstvím! Kořeny rakouské […]
Zajímavosti
Nejúspěšnější spisovatel současnosti: Dan Brown
Než se stane spisovatelem, tak se živí jako učitel angličtiny na Philips Exeter University, ale cesta k tomuhle povolání je dlouhá. „Nevím, co budu dělat, ale chci, aby to bylo kreativní,“ má jasno jen v jediné věci. Budoucí bestsellerista Dan Brown (­*1964) se nejdřív rozhodne stát muzikantem. Pomocí syntetizátoru skládá písničky, vydává dětské album a zakládá i […]
svět zločinu
A zase ta fronta… Po stopách únosů letounů v září roku 1970
Na trasách Tel Aviv / Curych – New York, Bombaj – Londýn vzlétají lety El Al 219, TWA 741, Swissair 100, Pan Am 93 a BOAC 775.  Píše se 6. a 9. září roku 1970. Horor na jordánském Dawson’s Field začíná… Patrik Argüello (1943–1970) je nikaragujsko-americký marxisticko-leninský bojovník a člen Sandinistické fronty národního osvobození. Když […]
Zhroucení budovy Rana Plaza: Spadne to? Stejně přijďte!
Sanitky se prodírají mezi lidmi. Lidský řetěz si podává kusy sutin. „Tady! Vidím rukáv!“ křičí menší chlapík. Jde o minuty. Zachráněný ještě žije a brzy leží na nosítkách. Muž s píšťalkou klestí cestu davem. Z trosek se nakonec podaří vytáhnout na 2500 zraněných. O kus vedle ale leží jeden vedle druhého ti, kteří neměli tolik štěstí. Na […]
Bhópálská katastrofa: Smrtící mrak bez zápachu
Nerezová ocel? Drahé, použijte normální. Chladicí systém, který spálí energii v hodnotě 70 dolarů denně? Zastavit! A skutečně… Společnosti Union Carbide vyrábějící pesticidy, která se rozhodne po vzoru své první továrny v Západní Virginii vybudovat druhou fabriku v indickém Bhópálu, se podaří sérií škrtů srazit náklady oproti první stavbě o 8 000 000 dolarů! Na […]
Otisky prstů: Kdy detektivové zjistili, že každý člověk zanechává svůj podpis?
Zločinec může změnit účes, oholit si vousy, nasadit falešné jméno, a dokonce se pokusit zamaskovat svou tvář. Jenže na konečcích prstů si nosí něco, co se falšuje mnohem hůř. Nenápadné rýhy, obloučky a spirály jsou totiž u každého člověka jedinečné. Lidstvo si jejich existence všímá už tisíce let, ale trvá překvapivě dlouho, než kriminalisté pochopí, […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz