Domů     Jak inteligentní je delfín? Je chytřejší než člověk?
Jak inteligentní je delfín? Je chytřejší než člověk?
29.11.2019

V poměru hmotnosti mozku a těla patří delfínům 2. příčka hned za člověkem. Komunikují mezi sebou navzájem pestrou škálou zvuků a podle nového výzkumu na Univerzitě St. Andrews se přitom dokonce oslovují jmény. Dokážou si „připravit“ sépie, aby byly chutnější.

Prošli se skvělými výsledky zrcadlovým testem, kterým se zjišťuje inteligence zvířat. Jsou chytřejší než člověk?

Pokud jde o absolutní hmotnost mozku, nemáme my lidé v porovnání s delfíny šanci. Jejich mozek váží v průměru 1600 gramů, lidský „pouze“ 1350 gramů. Delfíny ale handicapuje tělesná hmotnost, která se pohybuje obvykle mezi 200 a 300 kg.

I notně obézní člověk pak má v přepočtu na kilogram tělesné hmotnosti větší poměr mozku k celkové hmotnosti. Delfíni ale v tomto ukazateli vedou před všemi lidoopy.

Jak mluví delfíni

reklama

Velikost mozku není přímým měřítkem inteligence. Například velryby mají mozky mnohonásobně větší, ale chytřejší než člověk nebo delfín nejsou. Delfíni nás ale překvapují celou řadou jiných působivých dovedností.

Používají například zvuky, které jsou specifické pro každého jedince. Ten se prostřednictvím tohoto „osobního“ zvuku ohlašuje ostatním delfínům. Ostatní delfíni imitují tento zvuk, když chtějí daného delfína oslovit, zvuk tak funguje jako jméno.

Umí používat také speciální zvuky, kterými označují žraloky, rybářské lodě nebo jídlo. Jiný druh pískání zase vydává pouze matka, když se shledá s mládětem.

Delfíni se ostatním ohlašují speciálními zvuky.
Delfíni se ostatním ohlašují speciálními zvuky.

Zvláštní vřetenovité nervové buňky

Ještě důležitější než velikost mozku je jeho stavba. Delfíni mají velmi složitou mozkovou kůru. Právě v mozkové kůře přitom sídlí vědomí a inteligence.

V mozku delfínů jsou zvláštní vřetenovité nervové buňky, které objevil rakouský neurolog Constantin von Economo. Vědci je považují za centrum zpracovávání informací o jednání ostatních jedinců vlastního druhu a spojují je s takzvanou teorií mysli.

Jde o schopnost přisuzovat sobě nebo jiným jedincům mentální stavy jako přesvědčení, úmysly nebo touhy. Umožní chápat, že jiní jedinci mají vlastní myšlenky a pocity odlišné od mých.

Delfíni mají složitou strukturu mozku.
Delfíni mají složitou strukturu mozku.

Chápou nejen slova, ale i celé věty

Tyto vřetenovité neurony se u člověka podílejí na vzniku emocí, vnímání sociálních vazeb a schopnosti empatie. Delfíni se učí novým dovednostem podobným způsobem jako děti a jejich komunikace je velmi košatá.

Dokážou chápat instrukce, které jim člověk předává gesty, a to dokonce i v případě, že jsou gesta uspořádána do komplikovanějších řetězců. Zjednodušeně lze říci, že delfín chápe nejen „slova“, ale i „věty“.

Delfíni vnímají nejen gesta, ale i slova.
Delfíni vnímají nejen gesta, ale i slova.

Zvuky z jiných dimenzí

Dobře prostudovaným zvukem jsou takzvané echolokační cvaky. Některé se používají pro lov a krmení. Jiné zase užívají v kombinaci s bzučením k sociálním účelům, například při námluvách.

Když spolu delfíni zápasí, používají výbušné pulzující zvuky a míří hlavami k sobě. Velkou část delfíních zvuků ale člověk vůbec není schopen slyšet. Delfíni totiž vydávají také ultrasonické zvuky, které lze zachytit jen díky speciálním přístrojům.

Delfíni vydávají speciální zvuky.
Delfíni vydávají speciální zvuky.

Pozná se delfín v zrcadle?

V roce 1998 podnikla Lori Marinová spolu s kolegyní Dianou Reissovou zajímavý pokus. Dvěma delfínům z akvária v newyorském Brooklynu namalovaly na čelo, záda a hřbetní ploutev malé trojúhelníčky a kolečka.

Delfíni Tab a Presley, kteří byli v roli pokusných zvířat, nemohli značky na svém těle vidět. Pak Marinová s Reissovou spustily delfínům do nádrže velké zrcadlo a zvířata se začala okamžitě prohlížet.

Přitom si všimla značek a natáčela se tak, aby si je mohla co nejlépe prohlédnout. Tím delfíni zdárně absolvovali tzv. zrcadlový test – dokázali, že si uvědomují sami sebe. V té době byla stejná reakce známá jen u dvou dalších tvorů – u šimpanze a člověka.

Delfíni si i v zrcadle uvědomují sami sebe
Delfíni si i v zrcadle uvědomují sami sebe

O jejich mozku toho víme málo

Neuroanatom Jacopo Annese z University of California v San Diegu upozornil, že zatím nevíme, co je zdrojem inteligence v lidském mozku. A to jej zkoumáme dlouhá desetiletí. „Ani u člověka nevíme, jaký je vztah mezi strukturou mozku a funkcemi mozku.

Tím méně víme, jaký má vztah struktura mozku k inteligenci. O mozku delfíůu víme ještě mnohem méně,“ uvedl Jacopo Annese.

Spousta mrtvých racků

Jaké jsou další fascinující příklady inteligence delfínů? Chovatelé učili delfíny v zajetí sbírat z vody odpadky a odměňovali je za každý přinesený kus rybou.

Delfíní samice si usnadnila svou práci tím, že jeden větší kus odpadku schovala a odtrhávala z něj postupně malé kousky, aby dostala více ryb za méně úsilí – v podstatě maximalizovala svůj zisk.

Jednoho dne dostala obzvlášť velkou rybu za vyloveného mrtvého racka. Napadlo ji, že by toho mohla využít. Rybu použila jako návnadu pro další racky, které pak lovila a odnášela chovatelům.

Samozřejmě to naučila i ostatní delfíny, a tak se pracovníci museli potýkat s nepříjemným problémem – spoustou mrtvých racků.

V zajetí se delfíni naučili sbírat odpadky.
V zajetí se delfíni naučili sbírat odpadky.

Nejlepší učitelé a žáci

Trvá dlouho, než se delfín v bazénu naučí všechny triky, které po něm chovatel chce. Není se čemu divit – lidé na ně mluví podivnými zvuky odlišnými od jejich řeči, a navíc jsou na souši, takže jim nedokážou pořádně předvést, co vlastně chtějí.

Ovšem jakmile k již vycvičeným delfínům připojí další, ještě nezkušené, naučí se všechny triky a artistické kousky do několika dnů.

Delfíni se naučí všechny triky.
Delfíni se naučí všechny triky.

Delfíní šéfkuchaři

Vědci odhalili, že si delfíni předávají naučené chování z generace na generaci, čímž vytvářejí jednoduchou zvířecí kulturu. K takovým naučeným delfíním činnostem patří například úprava sépií vějířovitých na chutné sousto.

Delfín sépii nejprve přišpendlí nosem ke dnu a tlakem ji zabije. Pak mrtvého hlavonožce zvedne ze dna, pomačká úlovek v tlamě a následně jej důkladně vymáchá od nepoživatelné inkoustovité tekutiny.

Někteří delfíni ještě drhnou hřbetní stranou sépie o písečné dno, aby jim sedřeli kůži a uvolnili vápenatou „kost“. Teprve pak si na úlovku pochutnají. Mladí delfíni se celému postupu učí od matky.

Delfíni si předávají chování z generace na generaci.
Delfíni si předávají chování z generace na generaci.

Podivný zážitek slavné celebrity

Zdá se, že čím inteligentnější tvor, tím silnější a nezvladatelnější je jeho sexualita. Platí to u lidí, šimpanzů bonobo, ale i u delfínů. Delfíni, kteří nezvládají zkrotit své vášně, se pokoušejí pářit dokonce i s lidmi – a není to úplně příjemná zkušenost.

Na vlastní kůži se o tom přesvědčila například i slavná herečka Demi Moore. Při plavání v jednom ze slavných amerických delfinárií se ji pokusil znásilnit ochočený delfín.

Delfíni se občas uchylují ke netradičním sexuálním praktikám.
Delfíni se občas uchylují ke netradičním sexuálním praktikám.

Jak si užít s delfínicí

Samci delfína skákavého jsou proslulí hromadným znásilňováním samic. Skupina dvou až tří samců odežene od zbytku skupiny jednu samici a pak ji proti její vůli přinutí k sexu. Drží pak samici pro uspokojování svých potřeb na celé týdny a někdy i měsíce.

Pokud se samice pokusí utéct, samci se k ní chovají agresivně, a dokonce ji fyzicky napadají.

Samci občas znásilňují samice.
Samci občas znásilňují samice.

Zabití jako zábava

Delfíni často útočí i na mláďata jiných mořských savců. Skotští mořští biologové našli mnoho mrtvých sviňuch s hrozivými zraněními. Zpočátku si mysleli, že jde o útoky žraloků, ale to nedávalo smysl, protože žraloci by takovou kořist určitě sežrali.

Později ale vědci na vlastní oči pozorovali, jak skupina delfínů napadla mladou sviňuchu a brutálně ji bezdůvodně zabila. Nebylo to ani kvůli potravě, ani kvůli ochraně teritoria.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Stavbu dálnice D1 zastavila válka. V krajině zůstaly opuštěné mosty
Dnes po ní denně projíždějí desetitisíce automobilů, její jméno ale provází příběh plný velkolepých plánů, válečných přerušení, technických překážek i pozoruhodných stavebních kuriozit. Dálnice D1 totiž nevzniká až v šedesátých letech, jak si možná mnozí myslí. Její historie se začíná psát už za první republiky. Některé její části čekají na dokončení desítky let! Píše se […]
Věda a technika
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
Je malá, ale její význam je obrovský. Dne 9. května 1960 schvaluje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv první antikoncepční pilulku určenou k zabránění početí. Ženy najednou získávají možnost rozhodovat o mateřství s mnohem větší jistotou než kdykoli předtím. Zatímco jedni mluví o převratném vynálezu, jiní bijí na poplach kvůli morálce a tradičním hodnotám. […]
Věda a technika
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
historie
Plastové lžičky jako z filmu Pelíšky: Materiál, který dobývá svět, ale v horké kávě má namále
Najdeme je prakticky všude. Plastové lžičky.  V kuchyni, koupelně, autě, nemocnici i v moři. Umělá hmota se stává jedním z největších vynálezů moderní civilizace, ale také její pořádnou ekologickou noční můrou. Jejich historie přitom začíná v době, kdy ještě nikdo netuší, že jednou bude plastová lžička symbolem české filmové nostalgie a že některé umělohmotné výrobky […]
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich […]
Slavné pochoutky, které vznikly náhodou I.
Když se zakousnete do sušenky s čokoládou anebo chroupete nachos, nejspíš vás ani nenapadne přemýšlet nad tím, kde a proč vlastně vznikly. U mnoha známých pokrmů zafungovalo umění improvizace, u jiných zapracoval čas a u dalších třeba jen vnější vlivy… U mnohých jídel platí, že za jejich skvělou chutí a všeobecnou oblíbeností stojí zručný kuchař, […]
Když před soudem stojí mrtvý papež! Doslova
Svět je v devátém století rozhárané místo. Na troskách antické říše vrůstají nová království. Jenže i ta se rozpadají a o zbytky se perou nové státní útvary. Spory mezi Západořímskou a Východořímskou říší otřásají i Římem a papežům jde najednou víc o politiku než o víru. Šikovným politikem je i Formosus (asi 816–896). Straní vládcům z východní […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz