Skip to content

Jak inteligentní je delfín? Je chytřejší než člověk?

V poměru hmotnosti mozku a těla patří delfínům 2. příčka hned za člověkem. Komunikují mezi sebou navzájem pestrou škálou zvuků a podle nového výzkumu na Univerzitě St. Andrews se přitom dokonce oslovují jmény. Dokážou si „připravit“ sépie, aby byly chutnější. Prošli se skvělými výsledky zrcadlovým testem, kterým se zjišťuje inteligence zvířat. Jsou chytřejší než člověk?

Pokud jde o absolutní hmotnost mozku, nemáme my lidé v porovnání s delfíny šanci. Jejich mozek váží v průměru 1600 gramů, lidský „pouze“ 1350 gramů. Delfíny ale handicapuje tělesná hmotnost, která se pohybuje obvykle mezi 200 a 300 kg. I notně obézní člověk pak má v přepočtu na kilogram tělesné hmotnosti větší poměr mozku k celkové hmotnosti. Delfíni ale v tomto ukazateli vedou před všemi lidoopy.

Jak mluví delfíni

Velikost mozku není přímým měřítkem inteligence. Například velryby mají mozky mnohonásobně větší, ale chytřejší než člověk nebo delfín nejsou. Delfíni nás ale překvapují celou řadou jiných působivých dovedností. Používají například zvuky, které jsou specifické pro každého jedince. Ten se prostřednictvím tohoto „osobního“ zvuku ohlašuje ostatním delfínům. Ostatní delfíni imitují tento zvuk, když chtějí daného delfína oslovit, zvuk tak funguje jako jméno. Umí používat také speciální zvuky, kterými označují žraloky, rybářské lodě nebo jídlo. Jiný druh pískání zase vydává pouze matka, když se shledá s mládětem.

Delfíni se ostatním ohlašují speciálními zvuky.

Zvláštní vřetenovité nervové buňky

Ještě důležitější než velikost mozku je jeho stavba. Delfíni mají velmi složitou mozkovou kůru. Právě v mozkové kůře přitom sídlí vědomí a inteligence. V mozku delfínů jsou zvláštní vřetenovité nervové buňky, které objevil rakouský neurolog Constantin von Economo. Vědci je považují za centrum zpracovávání informací o jednání ostatních jedinců vlastního druhu a spojují je s takzvanou teorií mysli. Jde o schopnost přisuzovat sobě nebo jiným jedincům mentální stavy jako přesvědčení, úmysly nebo touhy. Umožní chápat, že jiní jedinci mají vlastní myšlenky a pocity odlišné od mých.

Delfíni mají složitou strukturu mozku.

Chápou nejen slova, ale i celé věty

Tyto vřetenovité neurony se u člověka podílejí na vzniku emocí, vnímání sociálních vazeb a schopnosti empatie. Delfíni se učí novým dovednostem podobným způsobem jako děti a jejich komunikace je velmi košatá. Dokážou chápat instrukce, které jim člověk předává gesty, a to dokonce i v případě, že jsou gesta uspořádána do komplikovanějších řetězců. Zjednodušeně lze říci, že delfín chápe nejen „slova“, ale i „věty“.

Delfíni vnímají nejen gesta, ale i slova.

Zvuky z jiných dimenzí

Dobře prostudovaným zvukem jsou takzvané echolokační cvaky. Některé se používají pro lov a krmení. Jiné zase užívají v kombinaci s bzučením k sociálním účelům, například při námluvách. Když spolu delfíni zápasí, používají výbušné pulzující zvuky a míří hlavami k sobě. Velkou část delfíních zvuků ale člověk vůbec není schopen slyšet. Delfíni totiž vydávají také ultrasonické zvuky, které lze zachytit jen díky speciálním přístrojům.

Delfíni vydávají speciální zvuky.

Pozná se delfín v zrcadle?

V roce 1998 podnikla Lori Marinová spolu s kolegyní Dianou Reissovou zajímavý pokus. Dvěma delfínům z akvária v newyorském Brooklynu namalovaly na čelo, záda a hřbetní ploutev malé trojúhelníčky a kolečka. Delfíni Tab a Presley, kteří byli v roli pokusných zvířat, nemohli značky na svém těle vidět. Pak Marinová s Reissovou spustily delfínům do nádrže velké zrcadlo a zvířata se začala okamžitě prohlížet. Přitom si všimla značek a natáčela se tak, aby si je mohla co nejlépe prohlédnout. Tím delfíni zdárně absolvovali tzv. zrcadlový test – dokázali, že si uvědomují sami sebe. V té době byla stejná reakce známá jen u dvou dalších tvorů – u šimpanze a člověka.

Delfíni si i v zrcadle uvědomují sami sebe

O jejich mozku toho víme málo

Neuroanatom Jacopo Annese z University of California v San Diegu upozornil, že zatím nevíme, co je zdrojem inteligence v lidském mozku. A to jej zkoumáme dlouhá desetiletí. „Ani u člověka nevíme, jaký je vztah mezi strukturou mozku a funkcemi mozku. Tím méně víme, jaký má vztah struktura mozku k inteligenci. O mozku delfíůu víme ještě mnohem méně,“ uvedl Jacopo Annese.

Spousta mrtvých racků

Jaké jsou další fascinující příklady inteligence delfínů? Chovatelé učili delfíny v zajetí sbírat z vody odpadky a odměňovali je za každý přinesený kus rybou. Delfíní samice si usnadnila svou práci tím, že jeden větší kus odpadku schovala a odtrhávala z něj postupně malé kousky, aby dostala více ryb za méně úsilí – v podstatě maximalizovala svůj zisk. Jednoho dne dostala obzvlášť velkou rybu za vyloveného mrtvého racka. Napadlo ji, že by toho mohla využít. Rybu použila jako návnadu pro další racky, které pak lovila a odnášela chovatelům. Samozřejmě to naučila i ostatní delfíny, a tak se pracovníci museli potýkat s nepříjemným problémem – spoustou mrtvých racků.

V zajetí se delfíni naučili sbírat odpadky.

Nejlepší učitelé a žáci

Trvá dlouho, než se delfín v bazénu naučí všechny triky, které po něm chovatel chce. Není se čemu divit – lidé na ně mluví podivnými zvuky odlišnými od jejich řeči, a navíc jsou na souši, takže jim nedokážou pořádně předvést, co vlastně chtějí. Ovšem jakmile k již vycvičeným delfínům připojí další, ještě nezkušené, naučí se všechny triky a artistické kousky do několika dnů.

Delfíni se naučí všechny triky.

Delfíní šéfkuchaři

Vědci odhalili, že si delfíni předávají naučené chování z generace na generaci, čímž vytvářejí jednoduchou zvířecí kulturu. K takovým naučeným delfíním činnostem patří například úprava sépií vějířovitých na chutné sousto. Delfín sépii nejprve přišpendlí nosem ke dnu a tlakem ji zabije. Pak mrtvého hlavonožce zvedne ze dna, pomačká úlovek v tlamě a následně jej důkladně vymáchá od nepoživatelné inkoustovité tekutiny. Někteří delfíni ještě drhnou hřbetní stranou sépie o písečné dno, aby jim sedřeli kůži a uvolnili vápenatou „kost“. Teprve pak si na úlovku pochutnají. Mladí delfíni se celému postupu učí od matky.

Delfíni si předávají chování z generace na generaci.

Podivný zážitek slavné celebrity

Zdá se, že čím inteligentnější tvor, tím silnější a nezvladatelnější je jeho sexualita. Platí to u lidí, šimpanzů bonobo, ale i u delfínů. Delfíni, kteří nezvládají zkrotit své vášně, se pokoušejí pářit dokonce i s lidmi – a není to úplně příjemná zkušenost. Na vlastní kůži se o tom přesvědčila například i slavná herečka Demi Moore. Při plavání v jednom ze slavných amerických delfinárií se ji pokusil znásilnit ochočený delfín.

Delfíni se občas uchylují ke netradičním sexuálním praktikám.

Jak si užít s delfínicí

Samci delfína skákavého jsou proslulí hromadným znásilňováním samic. Skupina dvou až tří samců odežene od zbytku skupiny jednu samici a pak ji proti její vůli přinutí k sexu. Drží pak samici pro uspokojování svých potřeb na celé týdny a někdy i měsíce. Pokud se samice pokusí utéct, samci se k ní chovají agresivně, a dokonce ji fyzicky napadají.

Samci občas znásilňují samice.

Zabití jako zábava

Delfíni často útočí i na mláďata jiných mořských savců. Skotští mořští biologové našli mnoho mrtvých sviňuch s hrozivými zraněními. Zpočátku si mysleli, že jde o útoky žraloků, ale to nedávalo smysl, protože žraloci by takovou kořist určitě sežrali. Později ale vědci na vlastní oči pozorovali, jak skupina delfínů napadla mladou sviňuchu a brutálně ji bezdůvodně zabila. Nebylo to ani kvůli potravě, ani kvůli ochraně teritoria.

Foto: Shutterstock.com, wikimedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Příroda
Zobrazit více …