Opovrhovaný vládce Apeninského poloostrova má dvakrát v životě nevýslovné štěstí. I to se však nakonec přeci jen vyčerpá.
Italský panovník Umberto I. Dobrý (1844–1900), který usednul na trůn v roce 1878, si navzdory svému přízvisku mnoho popularity nezíská. „Dobrého“ Umberta totiž jaksi vůbec netrápí, že nemalá část jeho poddaných trpí hladomorem a špatnými pracovními podmínkami.
Svojí bezohlednou politikou upadne v nemilost zejména u levicových extrémistů a je jen otázkou času než se ho radikálové pokusí zbavit!
Spoután a uvězněn ve vlastních výkalech!
Již v roce Umbertovy korunovace je na krále spáchán první atentát anarchistou Giovannim Passannantem (1849–1910). Ten si na monarchu počíhá 17. listopadu 1878 v Neapoli, leč jeho zbrklý útok se vladaři povede odrazit pohotovým zásahem šavlí!
Anarchista je přísně potrestán. Svázán 18kilogramovým řetězem skončí v cele, jejíž strop je pouze 140 cm vysoký a není v ní umístěna žádná toaleta! Není divu, že Passannante nakonec zemře v blázinci.
Útok na cestě do Říma
Podruhé se pokusí vladaře připravit o život nezaměstnaný kovář Pietro Acciarito (1871–1943). 22. dubna 1897 napadne krále na silnici nedaleko Říma, snažíc se jej probodnout dýkou. I tentokrát panovník vyvázne bez újmy na zdraví a Pietro putuje za mříže.
Ani Umbertovo neuvěřitelné štěstí ale nemůže trvat věčně.
Zapomene si ochrannou vestu
„Do třetice všeho dobrého,“ řekne si patrně muž jménem Gaetano Bresci (1869–1901) a 29. července 1900 se vloudí do davu na sportovní slavnosti v severoitalské Monze. Král na sobě obyčejně nosí ochrannou vestu, avšak kvůli nesnesitelnému horku ji nechá osudného dne doma.
„Smrt tyranovi!“ zakřičí Bresci a při králově nástupu do kočáru ho provrtá čtyřmi střelami ze svého revolveru! Nenáviděný Umberto I. je na místě mrtev.
