Člověk jistě patří mezi nejchytřejší tvory na Zemi. Některá zvířata ale dokážou jeho intelekt v mnohém překonat. Která mají nejlepší logické myšlení a která zase paměť?
Inteligence se u zvířat měří velmi těžko. Vědci ji zpravidla zkoumají na základě pozorování, popřípadě za pomoci experimentů. Některé živočišné druhy vynikají perfektní pamětí, jiné poslušností, další zase schopností maskovat se a rozumět okolí.
Inteligenci zvířat přitom neovlivňuje jen velikost mozku, ale také nervová soustava a množství neuronů. Schopnost učit se, a nakonec i přemýšlet, se tedy odvíjí od toho, jak rozvinutou nervovou soustavu příroda zvířecím jedincům nadělila.
Šimpanz učenlivý (Pan troglodytes)
Výskyt: rovníková Afrika
Velikost: 65–95 centimetrů
Dožívá se věku: 40–50 let
Dovednosti: užívání nástrojů, uvědomování si sama sebe, rafinované techniky lovu, komunikace prostřednictvím gest
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Šimpanz je geneticky nejvíce spřízněn s člověkem a má s ním také mnoho společného. Náš společný předek žil před 5–6 miliony let, ukazují na to tělesná stavba, genom, chování i inteligence. A co máme společného?
Šimpanzi se stejně jako lidé starají o své blízké a udržují přátelské vztahy. Při lovu dokážou vzájemně spolupracovat a poté se o potravu podělit.
![Šimpanzi si vyrábí nástroje, které i ve svůj prospěch využívají.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2018/08/shutterstock_532249900.jpg)
Komunikují mezi sebou pomocí desítek gest, posunků, signálů či zvuků. Jejich inteligence je navíc natolik vysoká, že jsou schopni osvojit si i znakovou řeč. Na rozdíl od ostatních zvířat si ale uvědomují i sami sebe.
Při pokusech se také prokázalo, že šimpanzí paměť se může vyrovnat té lidské. Opicím byly na obrazovce na krátkou chvíli ukazovány číslice od 1 do 9, a ony si je měly zapamatovat. Po skončení projekce zvířata přesně označila, kde se které číslo ukrývá.
Delfín skákavý (Tursiops truncatus)
Výskyt: oceány tropického, subtropického i mírného pásma
Velikost: 2–4 metry
Dožívá se věku: 30–35 let
Dovednosti: rafinované techniky společného lovu, komunikace prostřednictví zvuků, spolupráce s jinými živočišnými druhy
Delfín patří v přírodě mezi nejinteligentnější zvířata vůbec.
Při skenování se přitom prokázalo, že jeho mozek je v porovnání s tělem až pětkrát větší, než je tomu u jiných zvířat podobné velikosti. Jeho vysokou inteligenci pak dokládá v první řadě pestrý společenský život, který vyžaduje dobrou paměť a schopnost vzájemné spolupráce.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Delfíni mají velmi dobře uspořádanou hierarchii a každý z nich v ní má své jasné postavení. Vědci také díky sledování jejich ultrazvukové konverzace zjistili, že na sebe pískají odlišnými zvuky, jako by každý z nich měl své vlastní jméno.
Tito kytovci vynikají i rafinovanými technikami lovu a jsou schopni spolupracovat s jinými živočichy i lidmi tak, že nakonec jsou téměř stoprocentně úspěšní. Existuje i mnoho zaznamenaných případů, kdy delfíni zachránili tonoucího člověka nebo jiného tvora.
Slon africký (Loxodonta africana)
Výskyt: Afrika
Velikost: výška až 4 metry
Dožívá se věku: 65–90 let
Dovednosti: vzájemná spolupráce, sociální intelekt, výborná paměť, empatie
Největší suchozemští savci se mohou pochlubit nejen nejtěžším a největším mozkem, ale navíc i vysokým sociálním intelektem. Ten se mimo jiné projevuje schopností „týmové práce“ a sloni ji využívají zejména při péči o vlastní mláďata a jejich ochraně.
Sloni jsou dále velmi společenští, a dokonce mezi nimi vznikají i silná citová pouta. To se projevuje především v situacích, kdy jeden ze členů stáda zemře.
Ostatní sloni se ho nejprve dotýkají choboty a pak na tělo nahází listí a hlínu, aby ho pokryli, a několik dnů truchlí. V zajetí proto mohou sloni trpět psychickými problémy, jelikož jejich paměť je úzce spojena s emocemi.
![Sloni dokáží i úspěšně malovat.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2018/08/20140120_115738.jpg)
Chobotnice pobřežní (Octopus vulgaris)
Výskyt: Středozemní moře a východní Atlantský oceán
Velikost: okolo 1 metru
Dožívá se věku: 2–3 roky
Dovednosti: schopnost učit se metodou pokus-omyl, učení napodobováním, vysoká zručnost, komplikovaná vnitrodruhová komunikace
Chobotnice pobřežní můžeme zařadit mezi vůbec nejchytřejší bezobratlé živočichy (podle vědců se údajně dokážou učit rychleji než pes). Aby se v přírodě vyhnuly nebezpečným situacím, napodobují nejrůznější zvířata.
Biologové přišli s tím, že se dokážou měnit, i když „vidí kůží“. Zvláštností přitom je, že jsou téměř barvoslepé. Podle vědců dále mají velmi dobrou krátkodobou paměť a rychle se orientují (při pokusech rychle našly cestu z uměle vytvořeného bludiště).
Na chobotnicích je fascinující, že většinu neuronů v těle mají mimo mozek, konkrétně v chapadlech, a pokud se jejich končetina oddělí od těla, pokusí se sama odplazit pryč. Když pak narazí na potravu, zkouší dopravit ji na „místo“, kde normálně mívá tlamu.
![Chobotnice mají velmi dobrou paměť a výborně se orientují.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2018/08/shutterstock_291282713.jpg)
Vrána novokaledonská (Corvus moneduloides)
Výskyt: Nová Kaledonie
Velikost: asi 40 centimetrů
Dožívá se věku: 15 a více let
Dovednosti: užívání nástrojů, schopnost uvědomovat si sama sebe, učení vhledem
I mezi opeřenci se najdou nesmírně inteligentní zvířata. Třeba krkavcovití dokážou používat nástroje, řešit logické úlohy a chápat abstraktní pojmy, jako jsou například čísla.
A speciálně novokaledonské vrány jsou pak experti na vyrábění nástrojů a jejich používání. Vědci z Oxfordské univerzity třeba prokázali, že bez předchozího tréninku dokážou použít i tři nástroje po sobě!
![Během pokusu byla vránám potrava vložena do díry tak, aby ji odsud musely vylovit jen za pomoci speciálního nástroje.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2018/08/o-CROW-PUZZLE-facebook.jpg)
Překvapivé bylo, že některé z nich to dokázaly hned na první pokus! Vrány také nástroje hojně využívají ke zkoumání potenciálního nebezpečí. A tak například napodobeninu jedovatého pavouka si nejprve otestovaly z větší vzdálenosti pomocí klacíku.
Když pak zjistily, že žádné nebezpečí nehrozí, přistoupily k ní blíž. Nové výzkumy také zjistily, že krákání vran je ve skutečnosti specifický jazyk, který má dokonce i své regionální dialekty.
Mravenci (Eciton hamatum)
Výskyt: Mexiko, Brazílie, Bolívie
Velikost: až několik centimetrů
Dožívá se věku: 7–10 let
Dovednosti: kolektivní inteligence, spolupráce s ostatními druhy
Mravenci patří mezi nejinteligentnější druhy hmyzu. Jejich způsob sociálního života je dokonce na tak vysoké úrovni, že se někdy o jejich koloniích hovoří jako o superorganismu. Nejvíce přitom těží ze své schopnosti spolupracovat.
Každý z nich má v rámci kolonie svůj úkol, který také dokonale plní. Pro potravu chodí mravenci vždy ve skupinkách, a tak jsou schopni ulovit i větší kořist.
![Mravenci si vždy hledají nejkratší cestu domů.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2018/08/shutterstock_232113886.jpg)
Díky kolektivní inteligenci pak dokážou stavět živé mosty, s jejichž pomocí mohou překonat téměř jakoukoliv překážku. Navíc je stavějí, aniž by některý z nich měl přehled o situaci a celou stavbu řídil.
Vědci ze Sheffieldské univerzity v USA sledovali dokonalou pravidelnost ve značení mravenčích cestiček. Zjistili při tom, že ty, které vedou co nejkratší cestou k hnízdu, bývají zcela pravidelně v úhlu 50–60°.
Orangutan sumaterský (Pongo abelii)
Výskyt: Sumatra
Velikost: 1,4 metru
Dožívá se věku: až 50 let
Dovednosti: vyrábění a užívání nástrojů, komunikace pomocí zvuků
Orangutani patří, stejně jako šimpanzi, mezi nejchytřejší opice. A i když jsou to spíše samotářští tvorové, členové rodiny k sobě mají velmi blízko – často se objímají a odpočívají spolu. Vyrábí si také vlastní nástroje, které používají jako lidé.
V dešti se například chrání listy, jako by měli deštník, nebo je využívají jako toaletní papír. Navíc umí manipulovat i s lidskými vynálezy, jako jsou různé západky a kliky.
![Orangutáni si vytváří i předměty, které nezbytně nepotřebují, třeba deštníky.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2018/08/0bmls9afqj501.jpg)
Orangutani mezi sebou komunikují pomocí ustálených zvuků (celkem jich bylo zjištěno 32 druhů). Uvědomují si dokonce i to, že některé věci existují, i když nejsou přítomny.
V roce 2008 vědci zjistili, že orangutani poměřují vynaložené úsilí a související budoucí zisk. Neudělají tedy nic, co by jim nepřineslo nějaký užitek.
Nestor kea (Nestor notabilis)
Výskyt: Nový Zéland
Velikost: okolo 50 centimetrů
Dožívá se věku: 14–15 let
Dovednosti: řešení úkolů, spolupráce s jinými druhy, užívání nástrojů
Tito papoušci, kteří obývají lesnaté horské oblasti jižního ostrova Nového Zélandu, jsou známí svou inteligencí a zvídavostí. Často přilétají i do těsné blízkosti lidských obydlí, kde si pak dokážou hrát s různými předměty, které vytvořil člověk.
Jejich myšlení je komplexní a při experimentech v zajetí dokázali vyřešit i velice složité rébusy. Navíc byl natočen i jeden husarský kousek, kdy papoušek bezpečně zneškodnil past na lasice a vybral z ní návnadu.
![Papoušci si velice rádi hrají s auty.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2018/08/journal.pone_.0020231.s006.jpg)
Jak se mu to podařilo? Pomocí klacíku nechal past sklapnout, a jakmile nehrozilo žádné nebezpečí, vybral z ní nastražené vejce. Ještě peprnější jsou pak kousky těchto ptáků se zaparkovanými vozidly (velice rádi si hrají se stěrači či anténami aut).
Malpa kapucínská (Cebus capucinus)
Výskyt: střední a jižní Amerika
Velikost: okolo 50 centimetrů
Dožívá se věku: 15–17 let
Dovednosti: používání nástrojů, vzájemná spolupráce
Malpy jsou považovány za nejinteligentnější zvířata celého amerického kontinentu. Jako důkaz lze uvést způsob, jakým používají kameny jako nástroj k louskání tvrdých ořechů. Údery vedou tak šetrně, aby rozbily skořápku, ale přitom nezničily jádro.
Velice zajímavé také je jejich využívání housenek v boji proti bodavému hmyzu, který je velmi sužuje zejména za vlhkého počasí. Malpy si proto právě zmíněné housenky drtí a pak si jimi potírají obličej i tělo.
![Malpy si vytváří repelent proti ptákům a hlodavcům.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2018/08/shutterstock_406958182.jpg)
To pak velice účinně odpuzuje nejen hmyz, ale i ptáky a hlodavce. Malpy jsou také očividně schopné určit hodnotu věci. V experimentu se prokázalo, že pokud jedna malpa dostane lepší odměnu než druhá, dokáže dát najevo nesouhlas a protestovat.
Na druhou stranu dokážou i vzájemně spolupracovat. Chápání spravedlnosti tak má zřejmě základ v naší evoluční historii.
Kutilka plstnatá (Ammophila pubescens)
Výskyt: Evropa
Velikost: až 2 centimetry
Dožívá se věku: jako dospělec několika měsíců
Dovednosti: vynikající paměť a prostorová orientace
Výzkumem neobyčejných schopností hmyzu či pavouků se odborníci zabývají již desítky let. U řady druhů z řádu blanokřídlých je přitom udivuje nejen jejich nevšední paměť, ale také neuvěřitelně rozvinuté schopnosti prostorové orientace. Kutilka je druh vosy, která staví až patnáct hnízd na různých místech najednou.
![Kutilka má vynikající paměť.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2018/08/3804178217_815383b06b_o.jpg)
Je obdivuhodné, jak přesně si přitom pamatuje, kde hnízda leží a jak velké jsou larvy, které krmí (malým nosí méně potravy, větším více). Kutilky si také musejí přesně pamatovat, kterým ze svých larviček už potravu přinesly a které na ni naopak stále čekají. Na rozdíl od vos a včel kutilky nežijí ve velkých koloniích, nýbrž samotářsky.