V roce 1884 prozkoumávají dva mladí francouzští odborníci na starověké písmo dobře zachovalé ruiny řecko-římského města Oinoanda v jihozápadním Turecku.

Na pahorku zakrytém stromy narazí na zajímavý nález – objeví pět kamenných fragmentů popsaných tehdy neznámým filozofem.

Později se ukáže, že jsou to kusy největšího antického kamenného nápisu na světě, jaký kdy byl nalezen!

Ve svém rodném městě v někdejší maloasijské Lýkii ho nechá vytesat na veřejné prostranství na zdi portika – otevřené sloupové haly, bohatý řecký filozof Díogenés z Oinoandy. Monumentální dílo je dokončeno někdy kolem roku 130 n. l.

Na jednom z fragmentů Díogenés objasňuje, proč nechal vytesat texty do kamene. Byl stoupencem myšlenek řeckého filozofa Epikúra (341-270 př. n. l.) a chtěl, aby se s ním seznámilo co nejvíce lidí.

Jediné původní spisy!

Když po objevení prvních pěti fragmentů kamenné knihy odborníci nápisy rozluští, začnou navštěvovat ruiny v letech 1885 – 1895 francouzské a rakouské týmy archeologů. Objeví dalších 83 fragmentů rozlehlého nápisu.

Texty dodnes zůstávají jedinými filozofickými spisy ze starého Řecka i Říma, které se dochovají v původním znění!

V roce 1968 se do ruin Oinoandy vydá britský profesor Martin Ferguson Smith a stráví tu mnoho let podrobným studiem textů, které jsou mnohdy poškozené a objeví další části kamenné knihy.

Pojednání o stáří

Smith se domnívá, že kamenná kniha byla původně rozdělena do sedmi řad. Spodní řada obsahovala Díogenovy spisy o morálce a citáty z textů Epikúra na toto téma. Nad tím měla být řada popsaná texty o fyzice, důležitém tématu epikureismu.

Pojednávají o tom, že látka se netvoří ani nezaniká, ale je složena z nezničitelných atomů. Dále Díogenés zaznamenává rčení, jichž je nejspíš sám autorem. Čtvrtá řada obsahovala Díogenovy dopisy přátelům a nad ní zabralo další tři řady dlouhé pojednání o stáří.

Třetina obří knihy

Popsaná zeď dosahovala výšky 3,6 metrů a nápis byl dlouhý víc než 60 metrů. Dnes odborníci odhadují, že pokrýval 260 m2 zdi a bylo v něm zhruba 25 000 slov. Smithův výzkum vede v roce 1997 k dalším vykopávkám.

Jeho tým vykope jen tři menší příkopy, přesto se mu podaří objevit osm velkých fragmentů nápisu, které po rozebrání znovu posloužily jako základy pro podstavce soch.

A nacházejí se další…Vědci později vytvoří názornou digitální rekonstrukci popsaných stěn ze všech 299 nalezených fragmentů. Je to prý ale zhruba jen třetina obří knihy.