Osvětim, Mauthausen, Buchenwald, Treblinka. Ta jména, která jsou symboly utrpení, zná každý. Ale existují i jiné pojmy, které možná tak známé nejsou. Vorkuta, Kolyma, Solovecké ostrovy, i zde existovala inferna, která se od nacistických koncentračních táborů příliš nelišila.

V roce 1930 byla v SSSR zahájena stavba, na které se vězňové sovětských pracovních táborů zvaných GULAG museli podílet.

Byl jí Bělomořskobalstký kanál, který jak název napovídá měl propojit Baltské a Bílé moře. V dobových souvislostech nebyl Bělomořský kanál až tolik výjimečný. Už když se stavěl, SSSR realizoval několik podobných a pracovně náročných projektů.

Například největší ocelářské závody na světě v Magnitogorsku, obrovské traktorové a automobilové závody či rozlehlá „socialistická“ města vznikající v bažinách. Přesto i mezi těmito projevy gigantománie sovětského vládce J. V. Stalina Belomor, jak se kanálu v ruštině říkalo, vyniká.

Postavit kanál znamenalo prokopat se 230 kilometry, vybudovat pět přehrad a čtrnáct plavebních komor. Vskutku gigantické dílo. Stalin navíc požadoval, aby vzniklo za pouhých dvacet měsíců. Jakým způsobem, o tom měl jasno: „Hodlám se spolehnout na tajnou policii.

Zároveň musíme určit někoho, kdo by ještě jednou přepočítal náklady. Je to příliš mnoho,“ řekl. Bylo jasné, že má na mysli využít levnou otrockou práci vězňů.

Na stavbě jich pracovalo téměř 200 000. Podmínky k práci byly doslova hororové. Dělníci by sami o sobě k výstavbě takového díla nestačili, proto se tajná policie NKVD zaměřila na zatýkání inženýrů a konstruktérů.

Jistý inženýr Vjazemskij se velmi divil, když byl jednoho dne zatčen. Když se ptal vyšetřovatele, co provedl, dostalo se mu odpovědi, že „není sovětským člověkem“. Dalším zatčeným a nuceně nasazeným byl ing.

K. M. Zubrick. Ten se ani nikdy pořádně nedozvěděl, zač byl vlastně uvězněn. Na jeho otázky odpovídali příslušníci NKVD, že to není podstatné. Stalin nakonec dosáhl svého a v roce 1933 se průplavem projely první lodě.

Průplavem, který byl zároveň hrobem 25 000 lidí. Přitom jeho stavba byla zbytečná i z ekonomického a dopravního hlediska, malá hloubka neumožňuje průjezd větších lodí a tak kanál nikdy nebyl využíván tak, jak si Stalin představoval.