Rok 1968. Válka ve Vietnamu eskaluje a Američané mají těžké ztráty. Vietkong je všude, situace je napjatá. Americké velení se všemi silami snaží situaci zvrátit. A s neúspěchy přichází frustrace a s frustrací násilí.

Ale skutečnou podstatu násilí v Americe tuší málokdo. Armáda si informace hlídá. Když novinář Seymour Hersh (*1973) dostane od svého známého zajímavý tip, neváhá ani na chvíli. Co kdyby to bylo terno? „Slyšel jsi o vesnici My Lai? Neslyšel?

Ve Fort Bennig je ve vězení voják, který ti řekne víc.“ Hersh se poptá svých kontaktů v Pentagonu a nakonec se přes právníka dostane k samotnému vězni. William Calley (1943–2024) je obviněn ze zabití více než stovky civilistů.

Krvavý Vietnam

Místem masakru je vesnice My Lai. Na místo dorazí rota Charlie z třiadvacáté divize s úkolem zničit nepřítele.

„Všichni jsou Vietkong!“ vykřikne někdo a muži, ženy i děti jsou nahnány na jedno místo a pomocí pušek, bajonetů i granátů bez milosti pozabíjeni. Ženy jsou předtím znásilňovány, muži mučeni.

Jde o jeden z největších válečných zločinů v dějinách americké armády. Calley o události mluví klidně:

„Řekli nám, že jsou to nepřátele, prostě jsme jen plnili své úkoly.“ Naštěstí se rotě najdou tři vojáci, kteří si to nemyslí, a právě díky nim se velení o masakru dozví a Calleyho zatkne. A Hersh má svůj velký příběh.

Novinář s vizí

Novinářské profesi se věnuje od roku 1959. Projede kus Států, než zakotví ve Washingtonu, kde se od roku 1966 věnuje zejména sílícímu se zapojení Ameriky do války.

Je členem vyšetřovací komise, která zkoumá použití chemických zbraní nebo bombardování civilních cílů. Články mu ovšem neotisknou, a tak z redakce odchází a stane se nezávislým redaktorem. I proto mu na stole přistane info o My Lai.

I tento článek mu na mnoha místech odmítnou, ale nakonec prorazí a informace vyvolají masivní protiválečné demonstrace.

Proti všem

Jen o pár let později se probírá haldami dokumentů. Je pozdní noc, ale on nemůže spát. Pracuje pro The New York Times a jejich majitel mu zcela otevřeně dává téměř nemožný úkol: „Musíme dohnat konkurenci.

Chci nějaký pořádný článek o Watergate!“ Největší politický skandál totiž pokrývají Hershovi kolegové z The Washington Post. To on pak stojí za odhalením, že zlodějům přichází stále tajné platby z prezidentské kanceláře – a tím se pozornost médií zaměří místo na popis vloupání do kanceláří demokratické strany ke snaze republikánů to celé ututlat.

Hersh v dalších letech odhaluje, že USA bombardují civilní cíle v neutrální Kambodži. Píše článek o tajné operaci, kdy agenti vyloví potopenou sovětskou ponorku. To už si ho předvolá i ředitel CIA a domluví se, aby s publikováním počkal, než operace skončí.

A tak mezitím odhalí, že CIA pomocí milionů dolarů destabilizuje vládu v Chille.

V šedesátkách stejně jako v novém tisíciletí

Píše celá 80. i 90. léta. Odhaluje tajná spiknutí, ukazuje, kde vláda šlape přes čáru. Je hlídacím psem demokracie. A dočká se ještě jedné „americké války“, do které zasáhne. V roce 2003 USA zahájí invazi do Iráku.

„Máme důvodné podezření, že tam jsou biologické zbraně a zbraně hromadného ničení.“ Ale Hersh je jeden z prvních, kdo to zpochybní a obviní americkou vládu z falšování dokumentů, a navíc odhalí mučení zajatých vojáků, které tím zachrání.