Vzducholoď Zeppelin LZ-129 byla nacistickou chloubou, s délkou 245 metrů (tedy jen o 25 metrů méně než Titanic) šlo o největší létající stroj všech dob.

Na palubě mohla nést až 72 pasažérů (při transatlantickém letu 50) plus 61 členů posádky a náklad, a to včetně malých automobilů. Interiér nabízel nebývalý prostor a luxus:

vybraná jídla, sprchy s teplou vodou, k dispozici byla i kuřárna, a v klubovně hrál dokonce pianista.

První let Hindenburgu se odehrál v březnu 1936, v červnu téhož roku už se vydal přes Atlantik.

Kdy došlo k tragédii? Poté, co 3. května 1937 odstartovala vzducholoď z německého Frankfurtu, musela kvůli bouřce kroužit a na přistání na letišti Lakehurst v New Yorku dorazila 6. května 1937 s půldenním zpožděním.

V 19:21 místního času bylo shozeno první přistávací lano, aby o čtyři minuty později vzplanul v zadní části lodi požár, když byl Hindenburg stále ve výšce 60 metrů nad zemí. Během 34 sekund loď celá shořela.

Zahynulo 13 pasažérů (z 36) a 22 členů posádky (z 61), o život přišel i jeden člen pozemního personálu. Kapitán lodi zachránil pět lidí z hořících trosek, přičemž sám utrpěl vážné popáleniny.

Konspirace: Dnes se za nejpravděpodobnější příčinu požáru považuje přeskočení jiskry, která vznikla z nashromážděné statické elektřiny.

Při průletu bouří se kotvicí lana stala vodivými a při dotyku se zemí se uzemnila, mezi potahem lodi a její kostrou pak přeskočil elektrický výboj.

Případně mohl příliš prudký obrat vzducholodi při přistávání vést k prasknutí jedné z výztuh kostry vnějšího pláště, která způsobila jeho protržení a unik hořlavého vodíku.

Řada konspirátorů je však přesvědčena, že požár způsobil výbuch bomby, která byla na palubu umístěna, aby zničila symbol nacismu. Vzducholodí totiž onoho osudného dne cestoval i Hitlerův velký odpůrce Joseph Späh (1905–1986). Odpálil bombu on?

Nebo šlo o sabotáž americké letecké společnosti Pan American Airways, která se chtěla zbavit konkurence?

Bomba mohla být určena rovněž Ernestu Lemannovi (1886–1937), který během první světové války bombardoval ze vzducholodí Zeppelin Velkou Británii, později byl ředitelem společnosti, zajišťující komerční lety německých vzducholodí.