Možná ještě z učebnic dějepisu si pamatujeme, že pobřeží západní Afriky jako první dokonale prozkoumali Portugalci v čele s Bartolomeem Diasem. Není to ale úplná pravda.

Trasu vedoucí ze Středozemního moře až do Guinejského zálivu absolvují mořeplavci o tisíc let dříve. Tehdejší populační exploze ve Středozemí dovede na cesty také Hanna Mořeplavce.

Kartaginský rodák Hanno (asi 525–440 př. n. l.) je Féničanem do morku kostí, i jeho životním posláním je cestování a obchodování. Kolem roku 1000 před naším letopočtem jsou právě Féničané pomyslnými vládci moří.

A jak se ukáže později, možná i oceánů. Řecký spis Podivuhodné zvěsti, jehož autorství se připisuje filozofovi Aristotelovi (385–323 př. n. l.), je jakousi první vlaštovkou, která to má doložit.

Spis uvádí, že na konci 6. století před naším letopočtem objeví Féničané jakousi pevninu v Atlantiku, kde se následně hromadně usazují především Kartáginci, mimo jiné i vlivem populační exploze.

Kartaginské archivy jsou nicméně zničeny v momentě, kdy jej v roce 146 před naším letopočtem dobudou Římané.

Gorily z Afriky

Féničané a další národy Středozemí se však skutečně vydávají v 6.a 5. století do míst, jež nejsou úplně probádaná. Výprava, kterou vede Hanno, není výjimkou. Cílem je objevení nových území a možná i zlata.

V roce 480 před naším letopočtem vyplouvá jeho šedesátičlenná (!) flotila do neznáma podél západních břehů Afriky. Jak udávají staré letopisy, mise byla úspěšná. Hanno a Kartáginci osídlí několik afrických kolonií na území dnešního Maroka a plují dál na jih.

Plavba končí na tajemném ostrově, kde Hanno narazí na „srstnaté lidi“. Podle překladů z punštiny mělo jít o gorily. Právě několik goril s sebou doveze zpět do Kartága jako důkaz svého bádání v Africe, jejich kůže zmizí až s vypleněním města Římany.

Dodnes ale není patrné, kam přesně Hanno doplul. Spory se vedou o názvy měst, jako jsou Akra, Gytte nebo Arambys. Vědecká obec se shoduje na tom, že Hanno doplul do oblasti dnešního Senegalu a Gambie.

Je však velmi pravděpodobné, že se dostal až ke Kamerunu v Guinejském zálivu. Popis hory ze zápisků z výpravy prý odpovídá právě Kamerunské hoře.

Na otevřené moře?

Hanno a Féničané ale možná plují ještě dál. Až do Ameriky! Ve prospěch této teze má svědčit nalezená stéla poblíž města Hawley v Pensylvánii, na níž stojí: „Toto je monument postavený Hannem, neničte ho“. O jeho pravosti se však vedou spory.

V lokalitě Tihosuco na Yucatánu ve Střední Americe byl zase objeven kámen s fénickým nápisem. Jde o důkaz Hannovy výpravy, o dovezený předmět Španělů, nebo o prostý podvrh? I kdyby se Hanno nedostal do Ameriky, jeho význam je nedocenitelný.

Spolu s kartaginským generálem Himilkonem (4–5 století př. n. l.) je jedním z největších objevitelů starověkého světa.

Himilkon se na rozdíl od něj údajně dostal k britským břehům, kde se těžil cín, a také k Azorským ostrovům téměř v srdci Atlantského oceánu mezi Evropou a Amerikou. Bohužel nám však chybí jasný a přesvědčivý důkaz, který by tyto cesty bezpochyby potvrdil…