Sedne si do křesla, pustí si Beethovenovu Symfonii č. 5 a potichu odejde z tohoto světa. Jeho odkaz však rozhodně nezmizí! Od úmrtí může, kterému svět přezdívá „železný čaroděj“, uplynulo 27. prosince rovné století…

Doba průmyslové revoluce je v plném proudu a týká se i stavitelství. Konečně je načase zastaralý kámen nahradit novým materiálem! Lehčím, tvárnějším, levnějším. Své řešení má i mladý absolvent oboru chemie Gustave Eiffel (15. 11. 1832 – 27. 12. 1923). Během studií ho totiž naprosto okouzlí železo!

Roku 1856 začne pracovat jako tajemník inženýra Charlese Nepveua (1777-1862) a za pár měsíců už ve firmě vede stavbu železničního mostu přes řeku Garonnu v Bordeaux.

Pro 500metrovouu konstrukci, dnes známou jako Passerelle Eiffel, použije zcela nové stavební postupy.

A už tehdy si oblíbí styl, ve kterém to železu sluší i funguje nejlépe – ve formě mříží!

Mosty, hvězdárna i nádraží

V roce 1964 si Eiffel zakládá vlastní firmu na konstrukce železných staveb. O práci nemá nouzi. Po Evropě právě vyrůstají nové železniční trasy, k nimž je třeba doplnit mosty, viadukty či nádražní budovy.

Brzy už si podobných staveb na konto připisuje desítky. A téměř u každé přijde s nějakou inovací!

Když se staví například slavný viadukt Garabit přes řeku Truyère (ve své době nejvyšší na světě), podaří se mu vyřešit konstrukci tak, aby nemusely stát žádné podpůrné sloupy v říčním dnu!

Téměř stejný je i most Ponte de D. Maria Pia v Portu, k nejznámějším stavbám pak patří i železniční budova v Budapešti či otáčivá kupole observatoře v Nice.

Eiffelova železná konstrukce se skrývá i pod měděným pláštěm ikonické Sochy svobody v New Yorku.

Eiffelovku vymyslí zaměstnanci!

V květnu 1884 vypisuje francouzská vláda soutěž. Kdo navrhne nejlepší symbol Světové výstavy a oslav 100. výročí Velké francouzské revoluce?

„Pro takovou příležitost chtějí lidé něco velkého,“ přemýšlí hned Eiffel o stavbě, která převýší všechny ostatní, hlavně tedy doposud rekordní 169metrový Washingtonův obelisk.

Zaměstnanci Eiffelovy kanceláře Maurice Koechlin (1856-1946) a Emil Nouguier (1843-1897) navrhnou 300 metrů vysokou věž!

Eiffelovi se to nejprve nepozdává, nechá návrh upravit jiným architektem…, a nakonec se ho snaží prosadit za každou cenu! Přestože věž získá v soutěži až 3. místo, Eiffel vládu přesvědčí. Hlavně tedy příslibem, že většinu nákladů zaplatí sám!

Roku 1889 se monstrum z 18 000 kusů železa stane (na 40 let) nejvyšší stavbou světa!

Zničená sláva

V roce 1887 Eiffel navrhuje také zdymadla pro stavbu Panamského průplavu. Projekt pod vedením podnikatele Ferdinanda de Lessepse (1805-1894) však po dvou letech zkrachuje a všichni jsou obviněni z podvodu!

I Eiffel, který tu nemá s financemi nic společného, je odsouzen ke 2 letům vězení. I když je nakonec obžaloba stažena, zůstává tím navždy otřesen a se svou stavitelskou kariérou končí.

Věnuje se vědě, vymyslí využití Eiffelovy věže jako televizního vysílače a navrhuje také aerodynamické tunely, které pomohou zkoumat vliv větru na konstrukce mostů a budov.

A rád poslouchá hudbu. Zvlášť zmíněného Beethovena, jehož slavná melodie ho v 93 letech ukolébá až ke smrti…