Skip to content

Giacomo Casanova: Krasavec se zapálenými lýtky

Žena je jako kniha, a ať dobrá či špatná, musí se nejdříve líbit svým titulním listem,“ prohlásí. Za život prožene na stovku sukní a o své vášní neváhá s chutí debatovat.

V mládí je Giacomo Casanova (1725–1798) zakřiknutým dítětem, které dost často sužují nějaké choroby. Přízvisko lamače ženských srdcí by mu tehdy hádal málokdo. Teprve až po přestěhování do Padovy, poznává, jaké to je podléhat svodům mnohem zkušenějších žen, což určí jeho osud.

Technika pro začátečníky

Cítil jsem, že jsem se narodil pro opačné pohlaví, vždy jsem ho miloval a dělal vše, co jsem mohl, pro to, abych jím byl milován.“ Po unylém mladíčkovi není ani památky. Ze života lačně upíjí, pokud možno nejlépe v doprovodu nějaké okouzlující dámy.

Díky mecenášům může poznávat celou Evropu, což mu, společně s potřebnou inteligencí, jen nahrává při seznámení. Podle dochovaných záznamů okusí pravou vášeň už v 16 letech rovnou se dvěma dívkami. Netrvá dlouho, než odhalí, že k tomu, aby si získal přízeň jakékoliv dámy, mu stačí medová slůvka a několik duchaplnějších pohledů. Tato kombinace je zárukou, že noci nebude trávit sám.

V mládí často nemocného Casanovu vychovává babička. Elán mu do těla vlije až čarodějnice.

Důležitý je dobrý výběr!

Nejčastěji má políčeno na vdané paničky, které živoří v područí despotického či žárlivého muže. Trápení se nebohé ženě nejprve pokusí ulehčit, aby se později mohl vydat na cestu dobývání, přičemž klíč k úspěchu vidí v konverzaci. „Bez hovoru je potěšení z lásky přinejmenším o dvě třetiny menší,“ prohlašuje.

Když je ruka v rukávě, samotná epizoda je krátká a vzrušující. Bohužel s nenápadností si vejlupek moc hlavu neláme, čímž pořádně popíchne církev. Hned dvakrát dokonce skončí za nemravnosti v chládku. Ničím výjimečným nejsou ani střety s rozhněvanými a podvedenými manžílky.

S morálkou si v dospělosti hlavu neláme. Některé z pomůcek neváhá hrdě předvádět.

Z mých pamětí…

Když mu roku 1783 benátská aristokracie přistřihne křidélka, už je z věčných výmluv i svádění unavený. Životem pulzující města mění za český hrad Duchcov, kde smolí své paměti. Neváhá zabřednout do podrobností, včetně velmi pikantních detailů. I když sám své skóre odhadne na 122 románků, historikové o jeho čipernosti dodnes pochybují. Jména žen jsou však reálná. O tom kolik za život zplodí potomků, biografie taktéž mlčí, jisté je, že antikoncepcí si tento pán hlavu neláme a andělíčkářky mají po jeho dovádění mnohdy co napravovat.

Za své hýření je ale roku 1755 vsazen do žaláře. Utéct se mu podaří až o rok později.
Foto: Wikipedia.org, Pinterest.com. Článek vznikl ve spolupráci s časopisem EPOCHA.
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …