Některé fotky toho řeknou více než tisíce slov. Které se staly ikonami světových událostí?

Oběd na vrcholu mrakodrapu

Fotografie je často považována za podvrh. Ve skutečnosti byla vyfocena v roce 1932 při stavbě Rockefellerova Centra v New Yorku.

Je na ní zachyceno celkem 11 pomocných dělníků, kteří si vychutnávají oběd, klábosí a kouří cigarety, aniž by je jakkoli znepokojovalo, že sedí na traverze ve výšce asi 260 metrů na Manhattanem.

Snímek pořídil fotograf (není jistě, který ze tří, jež toho dne fotili) v 69. patře budovy na 30 Rockefeller Plaza při focení kampaně na tento mrakodrap.

Zkáza Hindenburgu

LZ-129 Hindenburg byla německá vzducholoď, největší létající stroj všech dob. Jméno nesla po říšském prezidentovi Paulu von Hindenburgovi (1847–1934). V roce 1935 ji sestrojila firma Luftschiffbau Zeppelin.

Znamenala převrat v cestách přes Atlantik, interiér navíc nabízel nebývalý luxus včetně teplých jídel, sprch s teplou vodou či přítomnost pianisty během letu. Ke katastrofě, která znamenala absolutní ztrátu důvěry ve vzducholodě, došlo dne 6. května 1937.

Shořel během 34 sekund

Hindenburg odstartoval o tři dny dříve z německého Frankfurtu a absolvoval let přes oceán. Když se blížil nad New York, zuřila zrovna bouře, kvůli které musela vzducholoď dvakrát obkroužit město, než byla zahájena přistávací operace.

Po sedmé večer bylo shozeno první přistávací lano, když znenadání vzplanul v zadní části lodi požár a během 34 sekund celá vzducholoď shořela. Z 36 pasažérů a 61 členů posádky zahynulo 13 cestujících a 22 členů posádky. Příčiny vznícení jsou dodnes nejasné.

Vztyčení vlajky nad Berlínem

Při bitvě o Berlín se Sovětům podařilo dne 30. dubna 1945 v podvečer, tedy v den, kdy Adolf Hitler spolu se svojí již manželkou Evou spáchal sebevraždu, postoupit k budově Říšského sněmu. Němci budovu zapálili v naději, že se Sověti nedostanou dovnitř. Marně.

Už ve 22.40 vyvěsili čtyři sovětští vojáci na střeše sněmu sovětskou vlajku, jejich akt ale upadl v zapomnění. Oficiálně ji tak na střechu Říšského sněmu umístili kolem třetí ráno až seržanti Michail Jegoroc a Muliton Kantaria.

Akt znovu zopakovali za denního světla pro fotografa Jevgenije Khaldeie. Ten snímek následně mírně upravil, aby mu přidal na dramatičnosti.

Atomový hřib nad Nagasaki

Dne 9. srpna 1945 shodili Američané druhou atomovou bombu na Japonsko, přesněji na město Nagasaki. První, přezdívaná Little Boy (Chlapeček), dopadla o tři dny dříve na Hirošimu.

Nagasaki zasáhl Fat Man (Tlouštík), který uvolnil 13 000 metrů vysoký sloupec radioaktivního prachu a trosek. Zaznamenat se ho povedlo poručíkovi Charlesi Levymu: „Mrak hýřil barvami – fialová, červená, bílá, všechny bary.

Připomínalo to vařící kávu.“ Exploze o síle odpovídající 21 000 tunám TNT okamžitě usmrtila asi 40 000 lidí, dalších 25 000 zahynulo na nemoc z ozáření. Celkem zemřelo na 74 000 obyvatel města.

Den vítězství na Times Square

Fotografie Alfreda Eisenstaeda zobrazuje amerického námořníka, jak líbá cizí dívku v bílých šatech během oslav vítězství nad Japonskem na newyorském náměstí Times Square dne 14. srpna 1945. Zatímco v Evropě skončily boje 2. světové války už v květnu, Američané si na vyhlášení konce války s Japonskem museli počkat až do srpna.

V sedm hodin večer 14. srpna jej konečně oznámil americký prezident Harry S. Truman (1884–1972). Když fotku zveřejnil o týden později časopis Life, přihlásila se řada mužů i žen, kteří tvrdili, že na snímku jsou zachyceni právě oni.

Kdo byl skutečně na fotografii?

Pravda nakonec vyšla najevo. Dívkou v bílém byla Greta Zimmer Friedmanová, která tehdy pracovala jako sestřička v zubní ordinaci. Pocházela z Rakouska, odkud v 15 letech utekla. „Ten chlap prostě přišel a chytil mě!“ řekla a dodala: „Byl velmi silný.

Já ho nelíbala. To on líbal mě.“  Oním mužem byl George Mendosa, původně rybář, během války námořník na torpédoborci. Přiznal, že toho dne už něco vypil, a tak líbal všechny ženy na ulici, i když tam s ním byla jeho manželka Rita. Greta mu v bílém navíc připomínala válečnou ošetřovatelku.

Východ Země

Tuto ikonickou fotografii pořídil na Štědrý den, tedy 24. prosince, roku 1968 americký astronaut William Anders (*1933) z paluby kosmické lodi Apollo 8, když se zrovna nacházela na oběžné dráze Měsíce.

Snímek zachycuje výřez měsíčního povrchu a v pozadí osvětlenou část planety Země. Z povrchu Měsíce ovšem nemůže být „východ“ Země pozorován, protože poloha naší planety se na měsíčním nebi mění jen minimálně, takže ji lze v této pozici vidět neustále.

Muž na Měsíci

Tuto fotografii pořídil americký astronaut Neil Armstrong (1930–2012), první člověk na Měsíci.

Dne 20. července 1969 na povrchu věrného souputníka Země zvěčnil svého kolegu, Buzze Aldrina (*1930), se kterým v rámci mise Apollo 11 společně na povrchu Měsíce přistáli a zkoumali ho.

Po 21 hodinách průzkumu Moře klidu oba odletěli zpět k lodi kroužící na orbitě Měsíce, kde na ně čekal kolega Michael Collins (*1930). Společně pak s kabinou lodě přistáli po letu dlouhém 195 hodin v Tichém oceánu.

Hrůzy Vietnamské války

Napalm (Naptheric Petrol Acid Palmitate) je hořlavina, původně vyvinutá pro zemědělce, aby mohli vypalovat pole před novým zasetím. Jeho účinků si ale všimla americká armáda a využila jej během válečných konfliktů včetně války ve Vietnamu.

Dne 8. června 1972 spatřil fotograf Nick Ut nahou vietnamskou dívku, obklopenou dalšími dětmi a vojáky běžet k němu po dálnici. Byla zasažena napalmem. Fotograf ji polil vodou. Utrpěla popáleniny 3. stupně na 30 % těla. Fotograf ji následně vzal do nemocnice.

Jeho snímek změnil veřejné mínění Američanů na konflikt ve Vietnamu, o rok později se proto jejich jednotky ze země stáhly.

Hladovějící dítě a sup

Autorem fotografie je Kevin Carter, jeden ze čtyř fotografů, kteří podávali svědectví o apartheidu (rasové segregaci) na jihu Afriky. V roce 1993 se vydal do Súdánu, aby díky svým fotografiím informoval o tamním hladomoru.

Když unavený po celodenní práci zamířil do buše, nalezl v ní odpočívat vyčerpané a hladové batole, jež se snažilo dostat do zdravotnického centra, kde vydávali jídlo. Dítě odpočívalo, když tu vedle něj přistál sup.

Carter ho úspěšně odehnal, na batole se ale sáhnout neodvážil, bál se nákazy. Dítě nicméně po chvíli samo pokračovalo v cestě. Nakonec se dožilo 14 let, pak zemřelo na malárii.

Carter za fotku obdržel Pulitzerovu cenu, ale za to, že dítěti nepomohl, se na něj snesla vlna kritiky.

Madona 17. listopadu

Svoji ikonickou fotografii má i sametová revoluce, která se u nás odehrála 17. listopadu 1989. Je na ní zachycena mladá dívka se svíčkou, symbol nevinnosti a odhodlání.

Tou byla tehdy osmnáctiletá Helena Vodenková, která se v onen významný den ocitla uprostřed vřavy na Národní třídě. Sestra ji přemluvila, aby se spolu s ní zúčastnila akce na uctění památky Jana Opletala.

Na místě zasahovaly obrněné transportéry, policisté bili lidi. Heleně se sestrou se naštěstí podařilo utéct.