Skip to content

Exploze lokomotivy Jason: Neštěstí na Severní dráze

Je červencový den a dlouhý nákladní vlak se vydává na cestu napříč Moravou směrem k Vídni. Jde o pravidelnou jízdu a tým, obsluhující spolehlivou parní lokomotivu, je dobře sehraný. Mají za sebou řadu společných cest, ale netuší, že dnešní se stane tou poslední…

Historie železniční dopravy v českých zemích se začíná psát ve 20. letech 19. století, kdy železnice slouží především pro nákladní dopravu. První železniční tratí u nás je železnice Linec-České Budějovice, postupně uvedená do provozu v letech 1827 až 1836. Jde o koněspřežnou železnici, kde vozy po železničním svršku tahají koně. V Americe a Anglii už však sklízí úspěchy parostrojní železnice a tento nový fenomén se v následujících desetiletích rozšíří do celého světa. Rakouské císařství nevyjímaje!

Neocenitelná síla páry

Na přelomu 30. a 40. let 19. století zahájí výstavbu parostrojních železnic soukromá společnost Severní dráha císaře Ferdinanda, za níž stojí především vídeňský bankéř Salomon Mayer Rothschild (1774-1855) a další významní finančníci. První a hlavní tratí, vybudovanou a provozovanou touto společností je „železnice mezi Vídní a Bochní (město na jihu Polska) s vedlejšími drahami do Brna, Olomouce, Opavy, BielskoBiałe a pak ke skladům soli ve Dworech a Wieliczce“, jak popisují dobové dokumenty. Jde o takzvanou „severní dráhu“, nazývanou také podle společnosti „dráhou Ferdinandovou“.

Vynález páry přispěl k rozvoji železniční dopravy, ale parní kotle byly často určitým druhem časované bomby.

Nahoru na Moravu

Tato železnice se stává první parostrojní železnici v českých zemích a v současné době po její části vede takzvaný druhý železniční koridor. Výstavba trati se rozběhne v roce 1837 a už o 2 roky později přijíždí první vlak do Brna, v roce 1841 také do Přerova a Olomouce. Úsek do Bohumína je dokončen v roce 1847. Tento oddíl trati má velký význam zejména pro samotnou Severní dráhu císaře Ferdinanda, protože ta není jen železniční, ale také těžební společností a umožní jí tak přístup k uhlí z dolů na Ostravsku.

Tragédie v letním dnu

Nová trať má před sebou slibnou budoucnost. Ale už po pouhém roce provozu na ní dochází k události, která se zapíše černým písmem do její historie. Dne 27. července 1848 vyjíždí na svou pravidelnou jízdu nákladní vlak číslo XI z Bohumína do Vídně. Celkem 40 vozů táhne spolehlivá lokomotiva Jason. Když však vlak projíždí trasu mezi Hulínem a Napajedly v dnešním Zlínském kraji, lokomotivě náhle exploduje kotel. Na místě zahyne strojvedoucí i dva topiči. Čistič, který slouží jako tendrová stráž, utrpí řadu těžkých zranění, kterým dvě hodiny po neštěstí podlehne. Zraněni jsou i dva nakladači, oba se však uzdraví, přestože jeden je zraněn natolik, že ho přivolaný kněz raději zaopatří současně s umírajícím čističem. Z celkového počtu vagónů je 17 rozbito nebo vážně poškozeno a trosky lokomotivy lidé nacházejí až půl kilometru od místa výbuchu.

Památka na časy Severní dráhy císaře Ferdinanda – nápis na nádraží v Bielsko-Białe (Polsko).

Z neznámé příčiny

Příčina exploze není nikdy spolehlivě objasněna. Nejčastěji se uvádějí důvody jako závada na kotli, odpadnutí velkého kusu kotelního kamene, chyba při nastavování vodoznaku nádrže anebo nepředpokládaný vývoj a exploze takzvaného třaskavého plynu v kotli. Jde tehdy o první velkou nehodu na Severní dráze a zároveň do té doby největší železniční neštěstí v českých zemích, které na dlouhou dobu ovlivní pokyny pro údržbu a používání kotlů parních lokomotiv.

Lokomotiva v plné parádě.

Foto: www.twitter.com, www.reddit.com, https://en.wikipedia.org, www.thoughtco.com,
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …