Můžeme mít alergii na kočku nebo na psa. Jednoduše je tedy doma nemáme. Problém se někdy objeví až v průběhu života. Mazlíčka pak musíme s těžkým srdcem svěřit někomu jinému. Co když se nám ale rozvine alergie na vlastního partnera?

Jsem na tebe alergický! Většinou obrazně míněná věta může být pravdivější, než se zdá. Ze zdravotního hlediska nám nevadí člověk jako takový, ale spíš látka, kterou vylučuje s tělními tekutinami. Třeba s potem, slinami či spermatem.

Většinou se to ohlásí jako běžná alergie – pálením kůže, svěděním, vyrážkou či zarudlýma očima. Důsledky však mohou být i vážnější. Alergie ženy na partnerovo sperma je například překážkou v otěhotnění.

Skrytý viník

Začnete se při líbání či objímání dusit? Ochromí vás astmatický záchvat? Nemusí to znamenat, že je nutné doma postavit skleněnou zeď! Často totiž podobné reakce s druhým člověkem vůbec nesouvisí a stačí jen odhalit příčinu.

Políbením osoby můžeme mít alergickou reakci na jídlo, které předtím snědla. Anebo na léky, nejčastěji antibiotika. A pokud jste silnými alergiky, vadit vám to může i s případě, že si partner či partnerka předtím vyčistili zuby.

I nevinným objetím můžete reagovat na parfém, mýdlo či používané čistící prostředky.

Všem vadím já!

Být alergický na lidi je nepříjemné. Představte si teď ale opak. Situaci, kdy jsou všichni alergičtí na vás!

Opět nejde o chování či o povahu, ale o skutečný syndrom označovaný zkratkou PATM (z angl. People Allergic To Me). „Jakmile někam přijdu, lidé začnou kýchat a svědí je oči,“ popisují někteří na internetu.

„Když jsem v místnosti, všichni kašlou, jako by bylo všude plno prachu!“

Ještě na počátku 21. století považují lékaři podobné potíže za psychosomatické. Jenže jak jsou online diskuze a otevřená fóra stále častější, podobných zkušeností se objevuje víc a víc. A už to začne být podezřelé…

Špatný dech

První vědecká zmínka se objevuje v roce 2017, v článku o tělesném pachu od americké výzkumnice Irene Gabashvili. Bližní vysvětlení pak přichází o dva roky později, když vědci z Lékařské a stomatologické univerzity v Tokiu popisují proces vylučování plynů kůží.

Tím, jak naše tělo rozkládá při výrobě energie složité molekuly na jednodušší, uvolňuje těkavé organické látky zvané VOC (etanol, metanol, isopren či aceton). Ty nepotřebujeme, a proto se některých zbavujeme přes kůži.

Jiné přecházejí z tkání a orgánů do krevního oběhu, odtud do plic a poté je vydechujeme do vzduchu.

Někdo může těchto látek vylučovat více než ostatní. A jeho okolí pak trpí!

Co nás dráždí?

Když zkoumají japonští vědci plyny vylučované lidmi trpícími PATM v roce 2023 znovu, čeká je další překvapení. Objeví toluen, uhlovodík známý výrazným zápachem, a to dokonce v množství 40x větším něž u lidí, kteří alergenem pro své okolí nejsou!

Toluen dráždí oči, kůži a dýchací cesty, a právě to tedy může způsobit potíže u lidí, kteří se výparů od „nakaženého“ nadýchají.

Jak se jednomu člověku ale tolik toluenu v těle vzalo? Podle autorů studie má sníženou schopnost ho rozkládat, a proto se mu hromadí v krvi.

Výzkum PATM je ovšem teprve na počátku a příčin se může objevit ještě víc. Horší je skutečnost, že žádná možnost léčby zatím není…