Kdo by neznal příběh chrabrého hrdiny Viléma Tella? Je však legendární čarostřelec, jehož mnozí přirovnávají k slavnému Robinu Hoodovi, skutečnou historickou postavou?
První zmínka o Vilémovi pochází z roku 1475, kdy je jeho příběh zaznamenán v Bílé knize ze Sarnenu, sbírce rukopisů z pera švýcarského spisovatele Hanse Schribera (†1479).
Zhruba ze stejné doby pochází i vlastenecký epos Píseň o Tellovi, jenž popisuje Viléma jako jednoho ze zakladatelů Staré švýcarské konfederace z počátku 14. století.
Pohádá se s Habsburkem
Nejznámější verze legendy vzniká až takřka o 100 let později v díle autora Aegidia Tschudiho (1505–1572).
V jeho podání je Vilém chudým venkovanem z městečka Bürglen ve středním Švýcarsku, jenž se jednoho dne dostane do konfliktu s habsburským soudcem Albrechtem Gesslerem.
Vyžene je ze Švýcar!
Soudce nařizuje všem poddaným, aby se klaněli jeho klobouku, napíchnutému na tyči. Když Tell odmítne uposlechnout, je zatčen a dostává na výběr.
Buď bude popraven, nebo se může zachránit, když dokáže kuší sestřelit jablko z hlavy svého nedospělého syna Waltera.
Vilém si tedy zvolí druhou variantu a přesně mířenou šipkou plod opravdu zasáhne! Podlý Gessler přesto nařizuje:
„Vsaďte Tella do želez!“ Při převozu do vězeňské kobky zajatec uprchne a postaví se do čela povstalců, kteří po dlouhém boji vyženou Habsburky ze Švýcar.
Heroické skutky Viléma Tella si rychle získávají obrovskou oblibu a z lidového hrdiny učiní doslova národní ikonu. Leč k dnešnímu dni, stále neexistují žádné věrohodné důkazy, jež by potvrzovaly hrdinovu reálnou existenci.
Potvrzena není ani historicita podlého Gesslera. Slavný střelec tak podobně jako Robin Hood zřejmě navždy zůstane zařazen mezi mýty.
