Tým Erskeho Villersleva z univerzity v Cambridgi se soustředil na průzkum zubů Vikingů pohřbených v Dánsku, Norsku a Velké Británii.
Vědci na nich odhalili viry pravých neštovic a dokázali, že jimi lidé trpěli už kolem roku 600. Jde o vyhynulé kmeny virů, jejichž nejstarší zaznamenaný vzorek dosud vědci našli jenom v mumii litevského dítěte ze 17. století.
Delší historie
Nález proto posouvá historii této nemoci mnohem hlouběji do minulosti. „Dávná genová informace uchovaná v kostrách je velmi významná. Učí nás evoluční historii virů,“ vysvětluje spoluautor studie Terry Jones z Institutu virologie Charité.
Přeskočily z hlodavců
Viry na zubech severských válečníků se geneticky podobají virům vyskytujícím se u hlodavců, pravděpodobně tedy na lidi přeskočily z nich.