„Kdyby měl hledat jehlu v kupce slámy, nezastaví se, aby nejdříve zvážil, kde se jehla může s největší pravděpodobností nacházet. Pustí se do hledání jako pilná včelička…“ prohlásí o svém úhlavním rivalovi Edisonovi génius Nikola Tesla.

Zatímco on chce jednat fér, Edison se neštítí ničeho. Vítejte ve válce proudů!

Na konci 19. století je elektřina už mezi lidmi zažitým a opěvovaným pojmem. Otevírá totiž svět nových, netušených možností. I když je lidem dobrým sluhou, má svoji odvrácenou stránku.

Dvě kapacity si kvůli jeho „proudění“ vyhlásí válku, při níž si servítky brát nehodlají. Pojďte zmapovat jeden z nejslavnějších vědeckých konfliktů, který jde i přes mrtvoly!

Velká podobizna Edisona

Ať už jde o dynamo, motor, výtah nebo žárovku, vše funguje na stejnosměrný proud, jehož velkým propagátorem je Thomas Alva Edison (1847–1931).

Ačkoliv právě díky němu domácnosti doslova září a elektrárny nabývají na počtu, dokonalost bojkotuje „běh“ na dlouhé vzdálenosti. Města jsou doslova protkaná elektrickými dráty, což vědátorovi jen přidělává vrásky.

Přenos bez nich se totiž nedaří a řešení je v nedohlednu. Právě tehdy vstupuje na scénu o devět let mladší, nadějný Nikola Tesla (1856–1943). Budoucnost vidí ve střídavém proudu, jelikož při přenosu neztrácí tolik energie.

Starý bard Edison se však celému nápadu jen vysměje. Přece nepotopí svou práci a čest, ale i mnoho svých patentů, jež ho v podstatě živí.

Zatímco nejprve pracují spolu ve firmě Edison Machine Works, Teslu jeho odlišný přístup postrčí k tomu, aby si šel svou vlastní cestou.

Brutální demonstrace

Netrvá dlouho a upíše se vynálezci a milionáři Georgi Westinghouseovi (1846–1914), pod jehož křídly dál bádá. Střídavý proud si od této chvíle pomalu buduje cestičku, dokud nedojde k místům, kterým dosud vévodil Edison.

Celá situace spustí vlnu hněvu, které dává Edison volný průchod. V duchu svého rčení, že „koncept využití střídavého proudu je úžasný, ale naprosto nepraktický“, rozjíždí masové ukázky jeho škodlivosti.

Jako oběti si vybírá němé tváře – kočky, psy, koně, které nutí pít z misek napojených na střídavý proud. Stačí pár hltů a zvíře padá mrtvé k zemi. Velmi bolestivou ranou je pak pro Teslu informace o testování střídavého proudu na elektrickém křesle.

Špinavé experimenty i jejich následky okamžitě budí žádaný efekt, veřejnost je naprosto zděšená.

Hra světel a stínů

Edisonova vidina úspěchu se však začne rozpouštět v prach v době, kdy přichází o možnost dodávat elektřinu na světovou výstavu v Chicagu v roce 1893. Tesla s Westinghousem nabídnou za Edisonovými zády o polovinu nižší cenu a právem se kochají neopakovatelnou světelnou show, pocházející z jejich vlastních střídavých zásob.

Na svou stranu pomalu získávají také veřejnost, která z dosud nechtěné novinky přestává cítit nebezpečí a mrtvolný pach. Definitivní tečku uštědří „monopolu“ stejnosměrného proudu další zakázka.

Stavba elektrárny na Niagarských vodopádech opět připadne nenáviděné konkurenci, odkud se za několik let střídavý proud rozběhne až do New Yorku. Ať chce, nebo nechce, musí Edison po posledních marných pokusech uznat svoji porážku.

A jak jsme na tom dnes?

Na rozdíl od minulých dob napájejí oba proudy svůj vlastní technický svět. Zatímco střídavý boduje v průmyslu a domácnostech, stejnosměrný krmí naše počítače, solární články a elektromobily. Jenom v páteři české železniční sítě kolují oba systémy.