Existují věci, se kterými nejsou žádné žerty. K nim patří i starý spis, nazývaný také Smržovský grimoár. Obsahuje množství magických návodů včetně rituálů černé magie. Pochází z počátku 18. století a má být opisem původního díla, datovaného do roku 1469.

Nikdy neměl být předán druhé osobě, přesto dokonce vyšel knižně v českém překladu. Podle varování přímo v jeho textu prý přitom představuje v nepovolaných rukou velké nebezpečí.

Autorem může být údajně sám legendární německý alchymista, astrolog a mág Johann Faust (asi 1480–1540). Tomu byly již za života připisovány čilé styky se samotným ďáblem.

Spis je plný vyobrazení démonických pečetí i pentagramů a obsahuje i návody na rituály pro vyvolání pekelných mocností. Rukopis byl nalezen ve 20. letech minulého století na půdě dnes již neexistujícího Lučního mlýna ve Smržovce v Jizerských horách.

Z ruky do ruky

Jeho tehdejší majitel Hugo Fischer ho předává místnímu řídícímu učiteli Josefu Meissnerovi.

Ten ve spolupráci se zapáleným sběratelem čarodějných knih, bývalým celním ředitelem Eckhardtem z Drážďan zjišťuje, že rukopis na rozdíl od jiných podobných magických knih obsahuje i „klíč“ pro práci s kouzelnými formulemi.

Řídící učitel Meissner nakonec ukládá nalezený rukopis v lednu 1958 do archivu v Jablonci nad Nisou. Požadavek, aby kniha nebyla předána jiné osobě, tak nebyl vyslyšen.

Dotklo se nějak údajné prokletí faustovského spisu Josefa Meissnera a majitele Lučního mlýna Fischera, kteří jeden jako druhý předali knihu do dalších rukou?

Kletba se jim vyhnula

„Pan učitel Meissner zemřel 15. ledna 1970 v úctyhodném věku 92 let.

Hugo Fischer byl v roce 1946 pravděpodobně odsunut jako tisíce dalších Němců,“ konstatoval Pavel Pilz, archivář jabloneckého státního archivu.

Dodal však, že Luční mlýn 21. srpna 1949 v 11 hodin vyhořel do základů. Byl však v té době již několik let opuštěný a nedošlo tak k ohrožení žádného lidského života.

Smržovský rukopis je v roce 1999 zrestaurován, poté přeložen do češtiny a krátce po přelomu milénia vychází v knižní podobě pod názvem „Johanna Fausta kniha mirákulí, uměn a divů neboli Trojnásobné pekelné zaříkání“.

Mrazivá varování

Překlad i vydání však provázely rozpaky právě kvůli mnohým přísným varováním i hrozbě smrti přímo v textu žaltáře. Jestliže však nepůsobila kletba takovým způsobem, jak by se dalo očekávat, jak je to s magickými návody ze Smržovského rukopisu?

Létající plášť podle nich zřejmě vykouzlit nelze. Přivolat si používáním zaklínadel do života zlé věci však možné je.

„Přestože jsem přesvědčen o tom, že neexistuje kauzální souvislost mezi tragickými událostmi v souvislosti se Smržovským rukopisem uváděnými, především tedy požár a zánik Lučního mlýna, nedoporučuji nikomu brát varování na lehkou váhu,“ upozorňuje Pavel Pilz.

Opatrnost nade vše

Opatrnost je tedy rozhodně na místě a to i v případě získání novodobého překladu.

„Stejně tak, jako netratí na účinnosti přetisk nebo opis originálu, ani faximile není méněcenný nosič prvotní informace – ostatně stejně jako i její digitální podoba na jakémkoli nosiči dat.

Podle toho je třeba i s tímto dílem nakládat tak, jako by to byl originál,“dodává archivář. Očekávat však po vzývání a vyvolávání pekelných mocností a démonů jejich okamžité zhmotnění by bylo naivní. Tak to podle odborníků na tuto problematiku nefunguje.

Nečekané následky

„Mohou přijít v naprosto nečekané podobě a nikoliv vždy bezprostředně po rituálu.

Objevit se mohou jako životní události, které povedou k naprosté zkáze a nemusí se týkat pouze osoby, která zaklínadla použila,“ vysvětluje český záhadolog Jaroslav Drábek, který se zabývá paranormálními jevy a řešením problémů, vzniklých po neodborných pokusech s černou magií.

Rukopis ze Smržovky tak stále zůstává tajemnou záležitostí a černá magie bude vždy disciplínou, která nikdy nemá vítěze z masa a kostí a proto není radno si s ní jakkoliv zahrávat.