Skip to content
reklama
reklama

Džungle na pobřeží

Mangrovy jsou rostlinná společenstva keřů, která lze hledat v brakických vodách, tedy vodách, které mají koncentraci solí mezi mořskou a sladkou vodou. Řadí se mezi nejzajímavější biotopy s pestrou škálou živočichů a rostlin.

blank
Halofilní rostliny neboli halofyty jsou porosty snášející vysokou salinitu, tedy vysoký obsah soli v půdě či vodě. Foto: Quangpraha / pixabay

Mangrovy, nebo také mangrovové lesy, se nacházejí na hranici mezi vodou a souší. Přirozeně lemují pobřeží, které ochraňují proti přírodním katastrofám, jakými jsou např. hurikány a vlny tsunami. Jedná se o nejproduktivnější ekosystém světa.

Jejich pokrytí zabírá přes 150 000 km2 zemského povrchu. Vyskytují se pouze v nejteplejších oblastech, v chladnějších místech není možné nalézt jejich obdobu.

Jak vznikají?

Mangrovy vznikají na mělkých pobřežích na bahnitých sedimentech. Jejich způsob rozmnožování spočívá v tom, že na konci jejich větviček se nalézají krátké semenné výhonky zvané propagule, sloužící k šíření a reprodukci.

Tyto výhonky klíčí již na stromech a poté, co se dostanou do vody, okamžitě zakořeňují v bahně. Na pobřeží dochází k efektu přílivu a odlivu, což způsobuje, že část rostlin je potopená pod vodou a část je na suchu.

blank
Mořské zasolení se pohybuje v rozmezí 3-4 %, půdní zasolení může přesahovat 6 %. Foto: hbieser / pixabay

Přežijí i v nehostinných podmínkách

Lesy se skládají z 54 nejrůznějších druhů stromů, které se adaptovaly na život v tvrdých podmínkách, mezi které patří vysoká slanost, na kyslík chudé půdy, příliv a odliv vody a další. Fosilní nálezy dokládají, že rozkvět mangrovových lesů nastal od konce třetihor.

Mangrovy se dělí se na bílé (Conocarpus, Languncularia, Lumnitzera), černé (Avicennia), červené (Bruguiera, Ceriops, Kandelia, Rhizophora), mangrovovou palmu (Nypa) a na mangrovová jablka – kuželovníky (Sonneratia).

Vzdušné kořeny

Mangrovové porosty lze hledat v tropických a subtropických oblastech na pobřeží moří a oceánů. Pro život s brakickou či slanou vodou se musela tato vegetace adaptovat. Zelenými listy jsou schopny aktivně vylučovat sůl.

Listy také slouží lidem k léčení ran a křečí nebo si z nich dělají čaj. Rostliny potřebují dýchat, avšak bahnité půdy jsou neprovzdušněné. Hustá spleť kořenů, vyrůstající přímo z vody, jim napomáhá přežívat v půdách s nedostatkem kyslíku.

Dokážou totiž absorbovat kyslík, proto si vysloužily označení tzv. pneumatofory – vzdušné kořeny. Spleť, připomínající neupravený plnovous, se stala domovem pro ústřice, sasanky, mlže, hvězdice a jiné živočichy.

blank
Speciálním typem halofytů jsou tzv. mangrofyty neboli mangrovy, které jsou pravidelně zaplavovány slanou vodou. Foto: TanjaC / pixabay

Bohatší než korálové útesy

Mangrovy se mohou chlubit pestrým životem. V porostech žije až 25krát více druhů ryb než v korálových útesech. Až 75 % komerčně lovených ryb prožije část života v mangrovových lesích. Mezi obyvateli mangrovů se řadí např.

kapustňák senegalský (Trichechus senegalensis), krokodýl štítnatý (Mecistops cataphractus), vydra africká (Aonyx capensis), veverka rudohlavá (Funisciurus pyrropus) či chřestýš diamantový (Crotalus adamanteus). Zástupci z ptactva jako např. volavčík člunozobý (Cochlearius cochlearius) či pisila čáponohá (Himantopus himantopus) v mangrovech hnízdí a nalézají zde potravu.

Co způsobuje jejich úbytek?

Ohrožení způsobuje převážně rychlý populační růst místních komunit a nadužívání lesů, vedoucí k jejich degradaci. V posledních letech jsou mangrovy ohrožovány zejména nadměrnou těžbou cenných dřev. Dále jim příliš neprospívají plastové předměty a jiný odpad, kterého se objevuje stále více, zejména při pravidelných záplavách krajiny.

Škodí jim i usazování kalů a sedimentů nebo také splachy dusíkatých a fosforečných látek z polí.

blank
Kůra rostlinného společenstva obsahuje barvivo, s nímž si dřívější obyvatelé barvili kůži. Foto: Ravini / pixabay
Foto: Úvodní foto: Patjosse / pixabay, Foto 1, 2, 3 a 4 - pixabay
Právě v prodeji
reklama
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Dá nakonec přednost kariéře před rodinou?
nasehvezdy.cz

Dá nakonec přednost kariéře...

Eva Burešová (28)...
UFO má v Zemi tulipánů  i svoji horkou linku!
enigmaplus.cz

UFO má v Zemi tulipánů i...

Nizozemsko při hlášení pozorování o výskytu UFO...
Reminiscence zlaté jazzové éry
rezidenceonline.cz

Reminiscence zlaté jazzové éry

V blízkosti slavného kasina,...
Trosky poničené ruské družice vzbuzují obavy ve SpaceX. Musk si musí chránit vlastní satelity
21stoleti.cz

Trosky poničené ruské družice...

Ruský satelit Kosmos 1408 byl Ruskem zničen během...
Vše, co potřebujete vědět o rychlém nabíjení smartphonů
iluxus.cz

Vše, co potřebujete vědět o...

Stává se vám, že se vám neustále vybíjí...
Ryba s hráškovým pyré
tisicereceptu.cz

Ryba s hráškovým pyré

Oblíbené jídlo všech Britů budete mít...
IBM zvyšuje potenciál výzkumu v národním superpočítačovém centru IT4Innovations
epochalnisvet.cz

IBM zvyšuje potenciál výzkumu v...

Společnost IBM ve spolupráci se svým obchodním partnerem,...
Alchymisté hledali elixír života… Objevili prášek nesoucí smrt!
enigmaplus.cz

Alchymisté hledali elixír...

Jisté je, že objev elixíru mládí by změnil svět. Ovšem, ani...
Boj s mykózou: Ať jsou nohy krásné
panidomu.cz

Boj s mykózou: Ať jsou nohy...

To si přeje každý, ale právě v létě, v...
Má kromě svého muže ještě sexy milence?
nasehvezdy.cz

Má kromě svého muže ještě...

MICHAELA TOMEŠOVÁ (31)...
Středověk v Dětenicích
epochanacestach.cz

Středověk v Dětenicích

Malá obec Dětenice je...
Bylinkové recepty pro zdraví: Vítejte v přírodní lékárně!
skutecnepribehy.cz

Bylinkové recepty pro zdraví:...

Už naši předkové věděli, že...