Byl to válec, na kterém se závratnou rychlostí otáčely čtyři vrtule. Jedna vodorovná a tři kolmé. Vznesl se do výšky, a pak se jeho stoupavý pohyb změnil ve vodorovný.

„To jsou mé vosy,“ vysvětluje sice inženýr Camaret ve Vernově románu Podivuhodná dobrodružství výpravy Barsacovy. My jim dnes sice říkáme drony, ale jinak se zdá, že to Jules Verne (1828-1905) trefil.

Nebo možná jeho syn Michel (1861–1925). Jde totiž o Vernův poslední rozepsaný román, který syn podle jeho poznámek dokončí o 14 let později.

Byť je použití dronů v téměř 100 let staré verneovce fascinující, není ani jeden z nich otcem myšlenky bezpilotních letounů. Jako ve většině případů Verne pouze pečlivě sleduje vývoj techniky a s nápaditostí sobě vlastní odhaduje další vývoj. Platí to i pro drony, které se poprvé objeví už v první polovině 19. století.

Kam vítr, tam bomba

Ty zřejmě první vzlétnou v červenci 1849, kdy rakouská armáda dobývá vzbouřené Benátky a vypustí na ně asi 200 malých balónů. Každý nese přibližně 13kilovou bombu s časovou pojistkou, která ji má uvolnit nad městem.

Některé byly vypouštěny také z lodi SMS Vulcano, takže se dá s trochou nadsázky říci, že má rakouská armáda ve výzbroji také první letadlovou loď v historii. Moc velký úspěch však taktika nemá.

Některé bomby sice dopadnou tam kam mají, vinou větru, který se po jejich vypuštění otočí, však většina z nich město mine a některé se dokonce vrátí dopadnou na rakouské pozice.

Čtyři vrtule a dálkové ovládání

První opravdový dron vzlétne v roce 1907, kdy ho jako model vyvíjeného vrtulníku sestrojí Louis Bréguet (1880-1955) s bratrem Jacquesem (1881-1939) a nositelem Nobelovy ceny, profesorem Karlem Richetem (1850–1935).

Vzlétne sice jen do výšky půl metru a není příliš stabilní, ale je to první kvadroptéra (vrtulník se čtyřmi rotory), tedy forma typická pro současné drony. Další krok udělá v roce 1916 všestranný profesor Archibald Montgomery Low (1888-1956).

V době první světové války přichází s bezpilotním letounem Aerial Target. Jde v podstatě vzdušné torpédo, jehož dálkové rádiové ovládání vychází z návrhů Nikoly Tesly (1856-1943).

Británie sice věří, že by ho mohla použít proti německým Zeppelinům, navzdory slibným testům však generálové technologii odmítnou.

Drony vyrábí i Marilyn Monroe

I přesto je jasné, že bezpilotní letouny mají budoucnost, byť si s nimi v meziválečném období hrají hlavně vojáci, kteří se těší na dálkové řízené bomby.

V USA se o první sériově vyráběné droby postará bývalý herec Reginald Denny (1891-1967), který vymění kameru za dálkové řízené modely letadel, v roce 1934 si otevře obchod s leteckými modely a během druhé světové války si namastí kapsu na armádní zakázce, v jejímž rámci dodá armádě 15 000 dronů sloužících především jako cvičné cíle.

Na jejiech výrobě se mimochodem v roce 1944 podílí i mladá dělnice Norma Jean (1926-1962), která se později proslaví jako Marilyn Monroe.

Z armády do hračkářství

Generály, kteří drony považují za nespolehlivé drahé hračky, otevře oči izraelská armáda, která v roce 1982 s jejich pomocí zničí syrské letectvo s minimálními náklady i ztrátami.

Rozmach nevojenského využití dronů se pak datuje do roku 2006, kdy se s jejich pomocí bojuje proti požárům, využívají se ke kontrole potrubí i k postřiku polí. V roce 2013 ředitel Amazonu Jeff Bezos (*1964) oznamuje:

„Uvažujeme o využití dronů k doručování zboží. Vím, že to vypadá jako sci-fi, ale není.“