„Jestlipak mne znáte?“ zkouší spisovatel Jaroslav Hašek vrchního v kavárně Union, zda na něj nezapomněl poté, co kvůli pobytu v Rusku podnik delší dobu nenavštívil. Kavárníka Pateru ale nezaskočí.
„No to se ví, to jste vy, co jste mi dlužen za tu flašku vína!“ odpovídá mu hbitě. Slavné pražské kavárny na přelomu 19. a 20. století často nahrazují známým literátům a bohémům domov. Nejde ale jenom o slavnou Unionku nebo Slavii nebo Demínku. Neméně významná je i kavárna a Arco a kabaret Montmartre.
V Arcu debatuje Kafka
Interiér moderního podniku Arco ve vídeňském stylu, který se nachází na Nároží ulice Hybernské a Dlážděné č. p. 6 v Praze 1 připomíná spíše studovnu, případně čítárnu, které dominuje velký kulatý stůl.
V roce 1907 ho navrhuje věhlasný architekt Jan Kotěra (1871–1923). Slavná éra Arca skončí až s okupací Československa v roce 1939. Později, po roce 1948, je zničeno i téměř všechno zařízení kavárny.
Arco se stává srdcem pražské židovsko-německé kultury. Debatují zde spisovatelé Franz Werfel (1890–1945), Max Brod (1884–1968) a Franz Kafka (1883–1924).
Pozdější překladatelka Milena Jesenská (1896–1944) se tady seznamuje se svým prvním manželem, literárním kritikem Ernstem Polakem (1886–1947).
Ve Werfelově režii se tu sepisuje mírová petice proti první světové válce, adresovaná profesoru Tomáši Masarykovi (1850–1937). Zdejší kavárník Josef Suchánek si zjednává mezi hosty pořádek pomocí vyhlášek.
„Vytrhávání listů z novin jest zcela sprostá krádež a dám pachatele při dopadení policejně zjistit,“ varuje například hosty, kteří holdují tomu nešvaru, že z kavárenských novin potají vystřihují články.
Suchánek dokonce slibuje 100 korun odměny každému, kdo na podobné praktiky upozorní, „v případě, že proti pachateli budu moci soudně zakročiti“.
V Montmartru se tancuje
Kabaretiér a zpěvák Josef Waltner (1883–1961) provozuje od roku 1911 zábavní podnik Montmartre v Řetězové ulici v Praze 1, jehož součástí se o dva roky později stává i kabaret Mont-Waltner.
Má připomínat Paříž a přivábit hlavně bohémy, což se také úspěšně daří. Hrává tu Kunftovo kvarteto, vystupuje proslulý kabaret Červená sedma.
Zdejší strhující improvizované přednášky spisovatele Jaroslava Haška (1883–1923) přitahují posluchače jako magnet. Naslouchá jim malíř a básník Gustav Roger Opočenský (1881–1949).
Při svých poutích Prahou kabaret nevynechá ani spisovatel Eduard Bass (1887/1888–1946), básníci František Gellner (1881–1914), Karel Toman (1877–1946) a herci z Národního divadla.
Vzhledem k tomu, že v Montmartru mohou společnost bavit nejenom najatí umělci, ale i hosté, předvádí tu známý výtvarník a režisér Artur Longen (1885–1936) se svou ženou Xenou Longenovou (1891–1928) „apačské“ tance.
Jindy se zase vrchní Jirák s partnerkou Emčou, zvanou „Revoluce“, odvážně vrhne do rytmu argentinského tanga, které obyvatelé Prahy vidí úplně poprvé v životě.
