Ve stále technologicky se inovující době hraje hlavní roli mobilita a přenosnost. Nikdo netouží být upoután s počítačem či telefonem na jednom místě. Aby však bylo něco takového umožněno, jsou zapotřebí dokonalé baterie. Jaká je k nim cesta?
Baterie od svého zrodu prošly neuvěřitelnou proměnou. Jistě si každý pamatuje počátky mobilních telefonů, jejich původní baterie dosahovaly hmotnosti zhruba jedenáctiletého dítěte. „První primitivní mobil použili v roce 1946 na švédském policejním oddělení.
Využívali autobaterii, na kterou byl telefon přímo napojen,“ uvádí Radim Tlapák z obchodu BatteryShop. Zaručeně se tak nejednalo o kapesní zařízení. Pro současného uživatele jde dnes o něco nepředstavitelného.
Ale přestože, co se velikosti týče, jsou baterie téměř dokonalé, je stále co zlepšovat. Hledané slovíčko je výdrž. Ačkoliv pro mobilní zařízení může být jedno či dvoudenní výdrž dostačující, pro elektromobily, případně elektřinou poháněná letadla, je to málo. Navíc se stále častěji řeší otázka udržitelnosti…
Nadějná recyklace
Zhruba v polovině roku 2021 představili čeští vědci nové výzkumné centrum v cementárně v Čížkovicích na Litoměřicku. Zde by se měly v budoucnu ověřovat mimo jiné technologie na získávání lithia. Odborníci totiž udávají, že by se zde tento kov mohl těžit.
Centrum CirkTek s experimentální rotační pecí vybudovala Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT) v Praze.
„Zařízení je unikátní v tom, že chceme materiály chemicky přepracovávat bez použití kapalné fáze a získat nový materiál použitelný pro další výrobky.
Představme si, že budeme mít použité lithiové baterie a my chceme z nich lithium dostat a vyrobit nové baterie. Fungoval by tak cyklus, kdy by se z různých materiálů na skládkách, které obsahují lithium a další cenné kovy, získával nový.
Představa je vysokoteplotního zpracování, kdy doufáme, že oddělíme kovovou část a získáme materiál použitelný ve stavebním průmyslu,“ uvedl rektor VŠCHT v Praze Pavel Matějka.
Odborníci zvolili jako první úkol nového zařízení ověření vlastní nově patentované technologii, díky které by se mělo lithium získávat snáze. Věří se, že se technologie bude zkoušet minimálně několik měsíců.
CirkTech spolupracuje s Lafarge Cement i společností Geomet, kterou majoritně vlastní skupina ČEZ. Společnost je majoritním držitelem přednostních práv na průzkum a využití ložiska lithia u Cínovce, které je, jak ukazují terénní zjištění, jedno z největších v Evropě.
„Rozhodnutí, zda budeme těžit, nebo ne, padne v polovině roku 2023. Jsme svědky otevření zařízení, kde bude probíhat výzkum, testování, prověřování. Cesta k průmyslovému nasazení je daleká, ověřuje se metoda, která vypadá nadějně, má zajímavou výtěžnost.
Teď se musí ukázat, jak to funguje v reálnějších podmínkách,“ sdělil člen představenstva ČEZ Ladislav Štěpánek. Roční provozní náklady centra by se měly pohybovat okolo 20 milionů korun, přičemž stavba samotná vyšla na zhruba 40 milionů.
Nejen lithium, ale i další kovy
Z geologických údajů je patrné, že ruda na Cínovci kromě lithia obsahuje také další kovy, jako například cín nebo wolfram. „V průběhu extrakce lithia z lithné rudy odpadává materiál, který by mohl být použitelný do směsných cementů.
V technologickém centru se bude ověřovat vhodnost tohoto materiálu,“ řekl člen představenstva Lafarge Cement Martin Kadlec. Podle zástupců VŠCHT se nyní ve světě poměrně rychle prosazují tzv.
principy cirkulární ekonomiky, která přináší produkci minimálního odpadu a udržuje zdroje pokud možno co nejdéle v oběhu.
„Jde o byznys model budoucnosti.
Cirkulární ekonomika má nahradit stávající lineární systém vytěžit-vyrobit-vyhodit modelem hospodářství, kde se už při navrhování výrobků počítá s jejich recyklovatelností a téměř veškerý odpad nachází nějaké využit,“ sdělil Milan Pospíšil z VŠCHT. Odpad využívá také cementárna.
„Minulý rok se nám podařilo energeticky využít okolo stovky tisíc tun odpadu alternativního paliva,“ dodal na závěr Kadlec. Podle něj není vyloučeno, že by se v budoucnu lithium zpracovávalo právě v Čížkovicích.